i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Mezi Barrandienem a věčností

Završené přátelství Jiřího Kovandy a Vojena Ložka
 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 264, 2021/4

Značnou část loňského roku jsem byla v kontaktu s mnoha knihovníky, institucemi i databázemi. A to z jednoduchého důvodu – chtěla jsem pomoci svému dědečkovi v jeho fantastickém, několik let trvajícím úsilí. Tento příběh ale není o mně a začíná mnohem dříve.

V roce 1950 se poprvé setkali dva čeští vědci, budoucí přátelé a kolegové – můj dědeček, geolog, paleontolog a kvartérní malakozoolog doc. RNDr. Jiří Kovanda, CSc., (*1935) a přírodovědec, odborník na přírodu kvartéru, malakozoolog, pedagog a spisovatel RNDr. Vojen Ložek, DrSc. (*1925).

Bylo to na podzim na vlakovém nádraží v Srbsku, malé vesničce u Prahy. Srbsko a jeho okolí leží v Českém krasu, chráněné krajinné oblasti, vyhlášené k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. Barrandien, který se rozprostírá kolem Berounky mezi Prahou a Plzní, byl pojmenován po francouzském geologovi a paleontologovi Joachimu Barrandovi. Je plný geologicky a paleontologicky pozoruhodných lokalit z pozdního paleozoika, pro geology je proto velmi atraktivní.

Právě tam začala odborná práce mého dědečka, protože se v této oblasti narodil – ve vesnici Karlštejn, v domě se sgrafitem svatého Václava na koni podle předlohy Mikoláše Alše. Vášeň pro geologii a přírodu měl odmalička. Jeho tatínek pracoval jako cestář a zahradník, dědovým dobrým kamarádem v dětství byl Radvan Horný (*1932), později významný přírodovědec, geolog a paleontolog (Vesmír 82, 77, 2003/2). Horný také mého dědečka v roce 1948 seznámil s legendárním českým paleontologem Jaroslavem Petrbokem. Dědeček Petrbokovi začal asistovat už jako malý kluk, a protože se ho maminka bála pouštět s Petrbokem samotného, chodívala do jeskyň s nimi a nosila jim svačiny. Petrbok po dědovi dokonce pojmenoval jednu z jeskyň nedaleko Litně – jeskyni Jirkovskou.

Právě s Petrbokem dědeček byl, když se v roce 1950 poprvé setkal s Vojenem Ložkem. Čekali spolu na vlak v Srbsku, po cestě z výzkumu v Koněpruských jeskyních, které spolu objevovali. Jak dědeček vypravoval, na nádraží se Petrbok Ložka zeptal, zda v této oblasti žije jeden konkrétní typ plže. Ložek se prý krátce zamyslel a odříkal seznam asi tří desítek měkkýšů z této lokality (včetně toho správného), které tam sám našel a určil. Můj – tehdy patnáctiletý – dědeček tam stál, naprosto ohromen. Ale Petrbok prohlásil, že na tom není nic neobvyklého, protože Ložek je svou pamětí dobře známý.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie, Historie, Geologie

O autorovi

Alžběta Kovandová

Alžběta Kovandová (*1993) je dokumentaristka. Vystudovala na katedře dokumentární tvorby na FAMU a na Liverpool John Moores University. V současné době žije v Londýně, pracuje na doktorátu na pomezí dokumentárního filmu a  antropologie na University of Kent a tamtéž i učí.
Kovandová Alžběta

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...