i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Změna klimatu a soví mrazáky

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 142, 2021/3

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), jak jeho jméno napovídá, je nejmenší evropskou sovou. Nedosahuje ani velikosti špačka. Obývá jehličnaté nebo smíšené lesy a živí se drobnými savci a ptáky. Stejně jako u většiny ostatních sovích druhů jsou samičky až o třetinu větší než samci. Na lov se kulíšci vydávají obvykle v podvečer, pouze v hnízdní době jsou aktivní během celého dne. Zajímavostí je, že si vytvářejí ve stromových dutinách nebo v hnízdních budkách spižírny (mrazáky). Hromadí v nich ulovenou kořist na zimu, kdy jsou hlodavci ukryti pod vrstvou sněhu a ptáci v boreálních lesích vzácní.

Tým Erkkiho Korpimäkiho z Ústavu biologie univerzity v Turku analyzoval data o spižírnách kulíšků nasbíraná mezi roky 2003–2018 v lesích oblasti Kauhava na jihozápadě Finska za účelem zjistit, jak měnící se povětrnostní podmínky na konci podzimu ovlivňují hromadění a využívání zásob sovami, a to především v letech chudých na hraboše. Ze studie vyplývá, že kulíšci začínají hromadit potravu koncem října, kdy klesá teplota pod bod mrazu, a že spižírny konkrétního jedince mohou být od sebe vzdáleny až několik kilometrů. Zajímavé také je, že samice kulíšků a mladí ptáci hromadí v průměru více zásob než dospělí samci.

Bohužel tato strategie kulíšků je ovlivněna oteplováním klimatu, protože už i na severu začíná na konci podzimu a začátkem zimy převládat teplejší a vlhčí počasí. To ovlivňuje i stav zásob, které se vlivem tepla rychle kazí. Čím více je v tuto dobu deštivých dnů, tím je pravděpodobnější, že potrava uložená ve spížích nepromrzne a zkazí se. Tím pádem se stane pro sovy nepoživatelná, a to nejspíše ovlivňuje i meziroční přežívání kulíšků, protože teritoria se shnilými zásobami bývají na jaře častěji opuštěná. Výsledky také naznačují, že by se kulíšci mohli částečně na tuto změnu adaptovat, kdyby zpozdili začátek hromadění zásob, ale v důsledku nepředvídatelnosti zimního počasí by mohla být snížena jejich lovecká úspěšnost, a tím pádem negativně ovlivněna míra přežívání.

Předpovědi vycházející z dlouhodobých trendů ukazují, že dopad klimatické změny na predátory, kteří si hromadí rychle se kazící zásoby, může být značný, protože jejich mrazáky nemusí do budoucna správně fungovat, což v krajním případě muže ovlivnit i celkový predační tlak na určité druhy kořisti. To vyvolává obavy z možných dopadů oteplení klimatu na boreální trofické sítě, ve kterých se díky chladným podmínkám vytvořily unikátní interakce mezi organismy.

Masoero G. et al.: Global Change Biology, 2020, DOI: 10.1111/gcb.15250

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň je doktorským studentem katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. Ve volném čase se věnuje ptáčkaření.
Sedláček Jindřich

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.