Změna klimatu a soví mrazáky

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), jak jeho jméno napovídá, je nejmenší evropskou sovou. Nedosahuje ani velikosti špačka. Obývá jehličnaté nebo smíšené lesy a živí se drobnými savci a ptáky. Stejně jako u většiny ostatních sovích druhů jsou samičky až o třetinu větší než samci. Na lov se kulíšci vydávají obvykle v podvečer, pouze v hnízdní době jsou aktivní během celého dne. Zajímavostí je, že si vytvářejí ve stromových dutinách nebo v hnízdních budkách spižírny (mrazáky). Hromadí v nich ulovenou kořist na zimu, kdy jsou hlodavci ukryti pod vrstvou sněhu a ptáci v boreálních lesích vzácní.

Tým Erkkiho Korpimäkiho z Ústavu biologie univerzity v Turku analyzoval data o spižírnách kulíšků nasbíraná mezi roky 2003–2018 v lesích oblasti Kauhava na jihozápadě Finska za účelem zjistit, jak měnící se povětrnostní podmínky na konci podzimu ovlivňují hromadění a využívání zásob sovami, a to především v letech chudých na hraboše. Ze studie vyplývá, že kulíšci začínají hromadit potravu koncem října, kdy klesá teplota pod bod mrazu, a že spižírny konkrétního jedince mohou být od sebe vzdáleny až několik kilometrů. Zajímavé také je, že samice kulíšků a mladí ptáci hromadí v průměru více zásob než dospělí samci.

Bohužel tato strategie kulíšků je ovlivněna oteplováním klimatu, protože už i na severu začíná na konci podzimu a začátkem zimy převládat teplejší a vlhčí počasí. To ovlivňuje i stav zásob, které se vlivem tepla rychle kazí. Čím více je v tuto dobu deštivých dnů, tím je pravděpodobnější, že potrava uložená ve spížích nepromrzne a zkazí se. Tím pádem se stane pro sovy nepoživatelná, a to nejspíše ovlivňuje i meziroční přežívání kulíšků, protože teritoria se shnilými zásobami bývají na jaře častěji opuštěná. Výsledky také naznačují, že by se kulíšci mohli částečně na tuto změnu adaptovat, kdyby zpozdili začátek hromadění zásob, ale v důsledku nepředvídatelnosti zimního počasí by mohla být snížena jejich lovecká úspěšnost, a tím pádem negativně ovlivněna míra přežívání.

Předpovědi vycházející z dlouhodobých trendů ukazují, že dopad klimatické změny na predátory, kteří si hromadí rychle se kazící zásoby, může být značný, protože jejich mrazáky nemusí do budoucna správně fungovat, což v krajním případě muže ovlivnit i celkový predační tlak na určité druhy kořisti. To vyvolává obavy z možných dopadů oteplení klimatu na boreální trofické sítě, ve kterých se díky chladným podmínkám vytvořily unikátní interakce mezi organismy.

Masoero G. et al.: Global Change Biology, 2020, DOI: 10.1111/gcb.15250

Kulíšci na severu Evropy nevědí, kdy si začít dělat zásoby na zimu. Musejí potravu nashromáždit včas, ale zároveň ne předčasně, aby se jim v teplém počasí nezkazila.Snímek Tomáš Grim