Lovci exoplanet
Výzkum exoplanet byl v roce 2019 oceněn polovinou Nobelovy ceny za fyziku, nicméně dále intenzivně pokračuje. Účastní se ho i čeští astronomové. V rámci projektu PLATOSpec budou „měřit“ a „vážit“ exoplanety pro vesmírnou misi PLATO. Součástí sítě dalekohledů Lovci exoplanet je i Perkův dalekohled v Astronomickém ústavu v Ondřejově.1)
Už dávní Řekové sledovali na obloze pohyb takzvaných tuláků, tedy objektů pohybujících se vůči vzdáleným hvězdám. Pozorování planet Sluneční soustavy představovalo první krůčky lidstva k zodpovězení otázky, zda existuje ve vesmíru život krom toho pozemského. Na řadu pak přišly i další hvězdné soustavy. Dnes už umíme odpovědět alespoň na jednu otázku: zda i kolem cizích hvězd obíhají planety.
Průkopníci hledání exoplanet, kteří objevili první nadějné kandidáty, svým výsledkům sami nevěřili. Vypovídá o tom i příběh Gordona Walkera a Bruce Campbella. Objevit exoplanetu i s extrémně citlivými přístroji není vůbec jednoduché, ale zmíněná dvojice kanadských astronomů už v sedmdesátých letech 20. století zásadním způsobem zdokonalila přesná měření radiálních rychlostí (viz dále). Svůj článek o objevu exoplanety z roku 1988 u hvězdy Gamma Cephei však autoři sami stáhli.2) Naměřené údaje si vysvětlili jako kombinaci hvězdných pulzací a nepřesnosti přístroje. Existenci planety skutečně potvrdili až Artie Hatzes s Billem Cochranem v roce 2003.
Jako první úspěšný krok v moderní historii hledání exoplanet u hvězd podobných Slunci a života ve vesmíru tedy považujeme objev švýcarských astronomů Michela Mayora a Didiera Queloze publikovaný v roce 20033) (viz také Vesmír 99, 108, 2020/2). První exoplaneta 51 Peg b je však zcela odlišná od planet Sluneční soustavy. Svou hvězdu podobnou Slunci obíhá jednou za čtyři dny, její dráha by se v naší soustavě nacházela uvnitř oběžné dráhy Merkuru, přitom je tato planeta jen o něco menší než náš plynný obr Jupiter. V roce 2019 dostali její objevitelé Nobelovou cenou za fyziku, nicméně s nimi nobelovský výbor dozajista ocenil i letité úsilí několika generací astronomů, kteří do dnešního dne našli přes čtyři tisíce exoplanet (k 4. 1. 2021 jich bylo 4325).