i

Aktuální číslo:

2021/6

Téma měsíce:

Fluor

Lovci exoplanet

aneb jak objevovat , měřit a vážit planety
 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 184, 2021/3

Výzkum exoplanet byl v roce 2019 oceněn polovinou Nobelovy ceny za fyziku, nicméně dále intenzivně pokračuje. Účastní se ho i čeští astronomové. V rámci projektu PLATOSpec budou „měřit“ a „vážit“ exoplanety pro vesmírnou misi PLATO. Součástí sítě dalekohledů Lovci exoplanet je i Perkův dalekohled v Astronomickém ústavu v Ondřejově.1)

Už dávní Řekové sledovali na obloze pohyb takzvaných tuláků, tedy objektů pohybujících se vůči vzdáleným hvězdám. Pozorování planet Sluneční soustavy představovalo první krůčky lidstva k zodpovězení otázky, zda existuje ve vesmíru život krom toho pozemského. Na řadu pak přišly i další hvězdné soustavy. Dnes už umíme odpovědět alespoň na jednu otázku: zda i kolem cizích hvězd obíhají planety.

Průkopníci hledání exoplanet, kteří objevili první nadějné kandidáty, svým výsledkům sami nevěřili. Vypovídá o tom i příběh Gordona Walkera a Bruce Campbella. Objevit exoplanetu i s extrémně citlivými přístroji není vůbec jednoduché, ale zmíněná dvojice kanadských astronomů už v sedmdesátých letech 20. století zásadním způsobem zdokonalila přesná měření radiálních rychlostí (viz dále). Svůj článek o objevu exoplanety z roku 1988 u hvězdy Gamma Cephei však autoři sami stáhli.2) Naměřené údaje si vysvětlili jako kombinaci hvězdných pulzací a nepřesnosti přístroje. Existenci planety skutečně potvrdili až Artie Hatzes s Billem Cochranem v roce 2003.

Jako první úspěšný krok v moderní historii hledání exoplanet u hvězd podobných Slunci a života ve vesmíru tedy považujeme objev švýcarských astronomů Michela Mayora a Didiera Queloze publikovaný v roce 20033) (viz také Vesmír 99, 108, 2020/2). První exoplaneta 51 Peg b je však zcela odlišná od planet Sluneční soustavy. Svou hvězdu podobnou Slunci obíhá jednou za čtyři dny, její dráha by se v naší soustavě nacházela uvnitř oběžné dráhy Merkuru, přitom je tato planeta jen o něco menší než náš plynný obr Jupiter. V roce 2019 dostali její objevitelé Nobelovou cenou za fyziku, nicméně s nimi nobelovský výbor dozajista ocenil i letité úsilí několika generací astronomů, kteří do dnešního dne našli přes čtyři tisíce exoplanet (k 4. 1. 2021 jich bylo 4325).

Stopy planet ve spektru a v zákrytu

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Petr Kabáth

Dr. Petr Kabáth (*1980) obhájil doktorát na Technische Universität v Berlíně, kde se zabýval detekcí exoplanet. Od roku 2009 do roku konce 2014 pracoval na Evropské jižní observatoři v Chile jako astronom a v roce 2015 se vrátil do ČR s prestižním Purkyně Fellowshipem na Akademii věd. V Astronomickém ústavu v Ondřejově vede skupinu výzkumu exoplanet.
Kabáth Petr

Doporučujeme

Havlův Vesmír

Havlův Vesmír

Ivan Boháček  |  31. 5. 2021
Vesmír byl časopis mých prvních námluv s vědou a dodnes se pamatuji, jak jsem jako kluk měl vždy radost z nového čísla…
35 let s HIV

35 let s HIV

Eva Bobůrková  |  31. 5. 2021
Přítomnost nové záhadné choroby oficiálně potvrdily americké úřady, když 5. června 1981 oznámily podezřelý výskyt pneumocystické pneumonie u pěti...
Fluor v organických sloučeninách

Fluor v organických sloučeninách

Jaroslav Kvíčala  |  31. 5. 2021
Z přírody známe jen asi dvacet organických sloučenin obsahujících atomy fluoru. Člověk jich ale syntetizoval mnohem víc a organofluorová chemie...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné