i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Lovci exoplanet

aneb jak objevovat , měřit a vážit planety
 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 184, 2021/3

Výzkum exoplanet byl v roce 2019 oceněn polovinou Nobelovy ceny za fyziku, nicméně dále intenzivně pokračuje. Účastní se ho i čeští astronomové. V rámci projektu PLATOSpec budou „měřit“ a „vážit“ exoplanety pro vesmírnou misi PLATO. Součástí sítě dalekohledů Lovci exoplanet je i Perkův dalekohled v Astronomickém ústavu v Ondřejově.1)

Už dávní Řekové sledovali na obloze pohyb takzvaných tuláků, tedy objektů pohybujících se vůči vzdáleným hvězdám. Pozorování planet Sluneční soustavy představovalo první krůčky lidstva k zodpovězení otázky, zda existuje ve vesmíru život krom toho pozemského. Na řadu pak přišly i další hvězdné soustavy. Dnes už umíme odpovědět alespoň na jednu otázku: zda i kolem cizích hvězd obíhají planety.

Průkopníci hledání exoplanet, kteří objevili první nadějné kandidáty, svým výsledkům sami nevěřili. Vypovídá o tom i příběh Gordona Walkera a Bruce Campbella. Objevit exoplanetu i s extrémně citlivými přístroji není vůbec jednoduché, ale zmíněná dvojice kanadských astronomů už v sedmdesátých letech 20. století zásadním způsobem zdokonalila přesná měření radiálních rychlostí (viz dále). Svůj článek o objevu exoplanety z roku 1988 u hvězdy Gamma Cephei však autoři sami stáhli.2) Naměřené údaje si vysvětlili jako kombinaci hvězdných pulzací a nepřesnosti přístroje. Existenci planety skutečně potvrdili až Artie Hatzes s Billem Cochranem v roce 2003.

Jako první úspěšný krok v moderní historii hledání exoplanet u hvězd podobných Slunci a života ve vesmíru tedy považujeme objev švýcarských astronomů Michela Mayora a Didiera Queloze publikovaný v roce 20033) (viz také Vesmír 99, 108, 2020/2). První exoplaneta 51 Peg b je však zcela odlišná od planet Sluneční soustavy. Svou hvězdu podobnou Slunci obíhá jednou za čtyři dny, její dráha by se v naší soustavě nacházela uvnitř oběžné dráhy Merkuru, přitom je tato planeta jen o něco menší než náš plynný obr Jupiter. V roce 2019 dostali její objevitelé Nobelovou cenou za fyziku, nicméně s nimi nobelovský výbor dozajista ocenil i letité úsilí několika generací astronomů, kteří do dnešního dne našli přes čtyři tisíce exoplanet (k 4. 1. 2021 jich bylo 4325).

Stopy planet ve spektru a v zákrytu

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Petr Kabáth

Dr. Petr Kabáth (*1980) obhájil doktorát na Technische Universität v Berlíně, kde se zabýval detekcí exoplanet. Od roku 2009 do roku konce 2014 pracoval na Evropské jižní observatoři v Chile jako astronom a v roce 2015 se vrátil do ČR s prestižním Purkyně Fellowshipem na Akademii věd. V Astronomickém ústavu v Ondřejově vede skupinu výzkumu exoplanet.
Kabáth Petr

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...