i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Jak se reguluje mRNA v buňkách bojujících se stresem

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 142, 2021/3

Buňky všech organismů, lidi nevyjímaje, jsou často vystavovány nepříznivým podmínkám. Proto musí bojovat s různými formami stresu. Jedná se například o náhlý pokles kyslíku, přehřátí, oxidační stres nebo virovou infekci. To vše vyvolává buněčnou odpověď, která podporuje adaptaci na nepříznivé podmínky.

Tento proces je do velké míry řízen rozsáhlými změnami v aktivitě mRNA molekul, které slouží jako předpis pro výrobu proteinů v cytoplazmě (mRNA translace). Když se organismus dostane do nepříznivých podmínek, dochází k rychlému „přeprogramování“ mRNA translace. Velká část mRNA je inaktivována. Zastavuje se syntéza nových proteinů, zatímco jiné typy mRNA molekul jsou aktivovány k výrobě jiných, pro zvládnutí stresu nezbytných proteinů. Tento proces buňkám umožňuje ušetřit energii a přesměrovat svoje úsilí na nutné opravy, adaptaci a zotavení.

Buněčná odpověď na stres je doprovázena tvorbou buněčných organel zvaných stresové granule, které obsahují proteiny a mRNA. Ačkoli funkce těchto organel zůstává do značné míry neznámá, všeobecně se předpokládalo, že obsahují pouze neaktivní mRNA molekuly, jejichž translace je potlačena. Naše nová studie, publikovaná v časopise Cell, však tuto hypotézu přeformulovala.

V živých lidských buňkách se podařilo detekovat zároveň stresové granule, jednotlivé molekuly mRNA a jejich translaci. K tomu jsme využili inovativní mikroskopické metody pracující s několika fluorescenčními značkami. Tento přístup umožnil sledovat, jak jednotlivé mRNA molekuly v reálném čase interagují se stresovými granulemi a jak se účastní výroby nových proteinů. Výsledky těchto experimentů překvapivě odhalily, že mRNA translace není v těchto organelách potlačena. Analýza mikroskopických dat dále naznačila, že pro některé typy mRNA molekul je translace ve stresových granulích i poměrně častá. Z těchto výsledků vyplývá, že potlačení mRNA translace během buněčného stresu probíhá na jiné úrovni, a ne nutně v těchto organelách, jak se předpokládalo.

Mateju D. et al.: Cell, 2020, DOI: 10.1016/j.cell.2020.11.010

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Daniel Matějů

 

Matějů Daniel

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...