i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Jak se reguluje mRNA v buňkách bojujících se stresem

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 142, 2021/3

Buňky všech organismů, lidi nevyjímaje, jsou často vystavovány nepříznivým podmínkám. Proto musí bojovat s různými formami stresu. Jedná se například o náhlý pokles kyslíku, přehřátí, oxidační stres nebo virovou infekci. To vše vyvolává buněčnou odpověď, která podporuje adaptaci na nepříznivé podmínky.

Tento proces je do velké míry řízen rozsáhlými změnami v aktivitě mRNA molekul, které slouží jako předpis pro výrobu proteinů v cytoplazmě (mRNA translace). Když se organismus dostane do nepříznivých podmínek, dochází k rychlému „přeprogramování“ mRNA translace. Velká část mRNA je inaktivována. Zastavuje se syntéza nových proteinů, zatímco jiné typy mRNA molekul jsou aktivovány k výrobě jiných, pro zvládnutí stresu nezbytných proteinů. Tento proces buňkám umožňuje ušetřit energii a přesměrovat svoje úsilí na nutné opravy, adaptaci a zotavení.

Buněčná odpověď na stres je doprovázena tvorbou buněčných organel zvaných stresové granule, které obsahují proteiny a mRNA. Ačkoli funkce těchto organel zůstává do značné míry neznámá, všeobecně se předpokládalo, že obsahují pouze neaktivní mRNA molekuly, jejichž translace je potlačena. Naše nová studie, publikovaná v časopise Cell, však tuto hypotézu přeformulovala.

V živých lidských buňkách se podařilo detekovat zároveň stresové granule, jednotlivé molekuly mRNA a jejich translaci. K tomu jsme využili inovativní mikroskopické metody pracující s několika fluorescenčními značkami. Tento přístup umožnil sledovat, jak jednotlivé mRNA molekuly v reálném čase interagují se stresovými granulemi a jak se účastní výroby nových proteinů. Výsledky těchto experimentů překvapivě odhalily, že mRNA translace není v těchto organelách potlačena. Analýza mikroskopických dat dále naznačila, že pro některé typy mRNA molekul je translace ve stresových granulích i poměrně častá. Z těchto výsledků vyplývá, že potlačení mRNA translace během buněčného stresu probíhá na jiné úrovni, a ne nutně v těchto organelách, jak se předpokládalo.

Mateju D. et al.: Cell, 2020, DOI: 10.1016/j.cell.2020.11.010

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Daniel Matějů

 

Matějů Daniel

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...