i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Jak se reguluje mRNA v buňkách bojujících se stresem

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 142, 2021/3

Buňky všech organismů, lidi nevyjímaje, jsou často vystavovány nepříznivým podmínkám. Proto musí bojovat s různými formami stresu. Jedná se například o náhlý pokles kyslíku, přehřátí, oxidační stres nebo virovou infekci. To vše vyvolává buněčnou odpověď, která podporuje adaptaci na nepříznivé podmínky.

Tento proces je do velké míry řízen rozsáhlými změnami v aktivitě mRNA molekul, které slouží jako předpis pro výrobu proteinů v cytoplazmě (mRNA translace). Když se organismus dostane do nepříznivých podmínek, dochází k rychlému „přeprogramování“ mRNA translace. Velká část mRNA je inaktivována. Zastavuje se syntéza nových proteinů, zatímco jiné typy mRNA molekul jsou aktivovány k výrobě jiných, pro zvládnutí stresu nezbytných proteinů. Tento proces buňkám umožňuje ušetřit energii a přesměrovat svoje úsilí na nutné opravy, adaptaci a zotavení.

Buněčná odpověď na stres je doprovázena tvorbou buněčných organel zvaných stresové granule, které obsahují proteiny a mRNA. Ačkoli funkce těchto organel zůstává do značné míry neznámá, všeobecně se předpokládalo, že obsahují pouze neaktivní mRNA molekuly, jejichž translace je potlačena. Naše nová studie, publikovaná v časopise Cell, však tuto hypotézu přeformulovala.

V živých lidských buňkách se podařilo detekovat zároveň stresové granule, jednotlivé molekuly mRNA a jejich translaci. K tomu jsme využili inovativní mikroskopické metody pracující s několika fluorescenčními značkami. Tento přístup umožnil sledovat, jak jednotlivé mRNA molekuly v reálném čase interagují se stresovými granulemi a jak se účastní výroby nových proteinů. Výsledky těchto experimentů překvapivě odhalily, že mRNA translace není v těchto organelách potlačena. Analýza mikroskopických dat dále naznačila, že pro některé typy mRNA molekul je translace ve stresových granulích i poměrně častá. Z těchto výsledků vyplývá, že potlačení mRNA translace během buněčného stresu probíhá na jiné úrovni, a ne nutně v těchto organelách, jak se předpokládalo.

Mateju D. et al.: Cell, 2020, DOI: 10.1016/j.cell.2020.11.010

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Daniel Matějů

 

Matějů Daniel

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...