Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Rostliny komunikují se svými sousedy pomocí mikroRNA

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 727, 2021/12

Rostliny sdílející kultivační médium si vyměňují molekuly mikroRNA, které umlčují geny recipienta, což dokládá, že nukleové kyseliny mohou sloužit jako signální molekuly.

Rostliny používají nejrůznější mechanismy komunikace s ostatními organismy. Těkavé látky například přitahují opylovače nebo varují sousedy před stresem. Nedávná studie v Nature Plants potvrdila roli malých molekul RNA v této komunikaci. Prokázala, že oblíbená modelová rostlina huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) sekretuje molekuly mikroRNA do tekutého média, z něhož jsou absorbovány rostlinami nacházejícími se poblíž. MikroRNA pak mění genovou expresi sousedů tím, že se váže na jejich mRNA, a tak brání translaci genů do proteinů (proces známý jako interference RNA, viz Vesmír 91, 668, 2012/11).

K čemu může být schopnost ovlivňovat genovou expresi okolních rostlin dobrá? Odpověď se nabízí. Sdílení informací umožňuje rostlinám zažívajícím stres varovat jiné rostliny nacházející se v okolí. Naopak možnost inhibovat fyziologické funkce okolních konkurentů může dávat rostlině kompetitivní výhodu v boji o zdroje.

Zjištění je nové v tom, že se jedná o přijetí „holých“ mikroRNA, nechráněných exozomy. Je to překvapivé i proto, že RNA je vně buňky velmi nestabilní, natož v nesterilním prostředí kultivačního média. Exozomy by nicméně mohly poskytovat molekulám mikroRNA ochranu a zvýšit účinnost přenosu, zejména v půdě, kde je vyšší pravděpodobnost jejich degradace. Budoucí studie provedené v půdě mohou ukázat, zda tomu tak skutečně je. Už nyní se však zdá, že pozorovaný fenomén komunikace mezi rostlinami je pouze špičkou ledovce a nejedná se pouze o dříve prokázanou komunikaci hostitel–parazit, ale jde o obecnější vlastnost rostlin.

Betti F. et al.: Nature Plants, 2021, DOI: 10.1038/s41477-021-01005-w

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na PřF Masarykovy univerzity přednáší evoluční genomiku. Je autorem knih Horská rozjímání – eseje o hledání smyslu života (Cesta 2013, viz Vesmír 92, 585, 2013/10), Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka (Academia 2015), Kouzlo krajiny a moudrost slova (Cesta 2016) a Ve větru – o krajině, lásce a tichu (Cesta 2017). V roce 2019 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné