Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Rostliny komunikují se svými sousedy pomocí mikroRNA

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 727, 2021/12

Rostliny sdílející kultivační médium si vyměňují molekuly mikroRNA, které umlčují geny recipienta, což dokládá, že nukleové kyseliny mohou sloužit jako signální molekuly.

Rostliny používají nejrůznější mechanismy komunikace s ostatními organismy. Těkavé látky například přitahují opylovače nebo varují sousedy před stresem. Nedávná studie v Nature Plants potvrdila roli malých molekul RNA v této komunikaci. Prokázala, že oblíbená modelová rostlina huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) sekretuje molekuly mikroRNA do tekutého média, z něhož jsou absorbovány rostlinami nacházejícími se poblíž. MikroRNA pak mění genovou expresi sousedů tím, že se váže na jejich mRNA, a tak brání translaci genů do proteinů (proces známý jako interference RNA, viz Vesmír 91, 668, 2012/11).

K čemu může být schopnost ovlivňovat genovou expresi okolních rostlin dobrá? Odpověď se nabízí. Sdílení informací umožňuje rostlinám zažívajícím stres varovat jiné rostliny nacházející se v okolí. Naopak možnost inhibovat fyziologické funkce okolních konkurentů může dávat rostlině kompetitivní výhodu v boji o zdroje.

Zjištění je nové v tom, že se jedná o přijetí „holých“ mikroRNA, nechráněných exozomy. Je to překvapivé i proto, že RNA je vně buňky velmi nestabilní, natož v nesterilním prostředí kultivačního média. Exozomy by nicméně mohly poskytovat molekulám mikroRNA ochranu a zvýšit účinnost přenosu, zejména v půdě, kde je vyšší pravděpodobnost jejich degradace. Budoucí studie provedené v půdě mohou ukázat, zda tomu tak skutečně je. Už nyní se však zdá, že pozorovaný fenomén komunikace mezi rostlinami je pouze špičkou ledovce a nejedná se pouze o dříve prokázanou komunikaci hostitel–parazit, ale jde o obecnější vlastnost rostlin.

Betti F. et al.: Nature Plants, 2021, DOI: 10.1038/s41477-021-01005-w

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na PřF Masarykovy univerzity přednáší evoluční genomiku. Je autorem několika knih nejen o genetice. Je členem Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...