Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Rostliny komunikují se svými sousedy pomocí mikroRNA

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 727, 2021/12

Rostliny sdílející kultivační médium si vyměňují molekuly mikroRNA, které umlčují geny recipienta, což dokládá, že nukleové kyseliny mohou sloužit jako signální molekuly.

Rostliny používají nejrůznější mechanismy komunikace s ostatními organismy. Těkavé látky například přitahují opylovače nebo varují sousedy před stresem. Nedávná studie v Nature Plants potvrdila roli malých molekul RNA v této komunikaci. Prokázala, že oblíbená modelová rostlina huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) sekretuje molekuly mikroRNA do tekutého média, z něhož jsou absorbovány rostlinami nacházejícími se poblíž. MikroRNA pak mění genovou expresi sousedů tím, že se váže na jejich mRNA, a tak brání translaci genů do proteinů (proces známý jako interference RNA, viz Vesmír 91, 668, 2012/11).

K čemu může být schopnost ovlivňovat genovou expresi okolních rostlin dobrá? Odpověď se nabízí. Sdílení informací umožňuje rostlinám zažívajícím stres varovat jiné rostliny nacházející se v okolí. Naopak možnost inhibovat fyziologické funkce okolních konkurentů může dávat rostlině kompetitivní výhodu v boji o zdroje.

Zjištění je nové v tom, že se jedná o přijetí „holých“ mikroRNA, nechráněných exozomy. Je to překvapivé i proto, že RNA je vně buňky velmi nestabilní, natož v nesterilním prostředí kultivačního média. Exozomy by nicméně mohly poskytovat molekulám mikroRNA ochranu a zvýšit účinnost přenosu, zejména v půdě, kde je vyšší pravděpodobnost jejich degradace. Budoucí studie provedené v půdě mohou ukázat, zda tomu tak skutečně je. Už nyní se však zdá, že pozorovaný fenomén komunikace mezi rostlinami je pouze špičkou ledovce a nejedná se pouze o dříve prokázanou komunikaci hostitel–parazit, ale jde o obecnější vlastnost rostlin.

Betti F. et al.: Nature Plants, 2021, DOI: 10.1038/s41477-021-01005-w

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Je autorem několika knih nejen o genetice. Je členem Učené společnosti ČR. Genetická a genomická témata popularizuje i na YouTube: youtube.com/@eduardkejnovsky1966.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...