i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Jak se pěstují rybí oči v laboratoři

 |  1. 11. 2021
 |  Vesmír 100, 660, 2021/11

Naše tělo je tvořeno více než dvěma sty typy buněk, které jsou organizovány do tkání tvořících orgány. Přestože mají různorodé funkce, pocházejí z jedné populace embryonálních kmenových buněk. Pochopení vzniku složitých tkání a orgánů z diferencujících se embryonálních kmenových buněk může být mimo jiné klíčem k potenciální léčbě některých chorob.

Díky embryonálním kmenovým buňkám lze pěstovat orgány neboli „organoidy“ v laboratoři. Na Petriho misce už tak vyrostly lidské organoidy mozkové (Vesmír 98, 420, 2019/7), srdeční, střevní nebo třeba jaterní. Jejich vývoj ale trvá stejně dlouho jako vývoj odpovídajících orgánů v těle, tedy i měsíce. Právě časová náročnost hraje proti mnoha zamýšleným využitím.

Jiné organismy, jako například japonská rýžová ryba medaka (Oryzias latipes), se vyvíjejí podstatně rychleji: z kmenových buněk embrya v dospělou rybu za pouhých několik dní. Mají ale kmenové buňky těchto ryb potenciál vytvořit složitý orgán na Petriho misce za stejně krátkou dobu?

Nový objev ukázal, že to možné je. Kmenové buňky získané z rybích embryí se během pouhých čtyř dnů diferencovaly do několika typů buněk sítnice uspořádaných ve vrstvách tak, jak je tomu v opravdové sítnici. Stalo se tak nesmírně rychle, a navíc přesně – časosběrná analýza odhalila, že buňky věrně kopírují vývoj sítnice rybího embrya.

Otevírají se tím nové cesty k studiu vývoje a patologie sítnice na kultivační misce rychlým, reprodukovatelným a spolehlivým způsobem. Další kouzlo buněk z medaky spočívá v tom, že je můžeme velmi účinně geneticky modifikovat a pokusit se osvětlit, jak naše genetická výbava ovlivňuje vývoj sítnice a choroby s ní spojené.

Žílová L. et al.: eLife, 2021, DOI: 10.7554/eLife.66998.sa2

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Embryologie, Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Lucie Žílová

 

Žílová Lucie

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....