5200 tun

Právě tolik mimozemského prachu dopadá ročně na zemský povrch. Nehostinná antarktická výzkumná stanice Concordia se nachází na náhorní plošině ve výšce 3233 m. Provozuje ji společně Francie s Itálií. Pro svou odlehlost je ideálním místem pro sběr mikrometeoritů. Během posledních dvaceti let v blízkosti stanice odebrali řadu vzorků sněhu. Aby nebyly ovlivněny činností spojenou se založením stanice a jejím provozem, vzorky odebírali z hloubek 2 m až 8,5 m. Odebraný sníh tak odpovídá spadům z období 1920 až 1980. Sníh rozpustili, vodu přefiltrovali a z filtrů pod mikroskopem manuálně speciálním štětečkem sbírali zachycený materiál. Shromáždili tak 1280 neroztavených mikrometeoritů a 808 sférolitů o průměru 30 až 350 mikrometrů. Mikrometeoroid o průměru menším než zhruba 0,1 mm se při průletu atmosférou zpomalí a dopadne jako mikrometeorit na povrch. Mikrometeoroidy o průměru větším než 0,1 mm se v atmosféře buď zcela vypaří, nebo částečně roztaví a dopadnou jako tzv. sférolity (viz obrázky, mikrometeorit uprostřed, sférolity po stranách).

Velikostní rozdělení částic kosmického prachu v rozmezí 10 až 1000 mikrometrů před vstupem do atmosféry lze odvodit z infračervených pozorování zvířetníkového oblaku a z detektorů prachových částic na kosmických sondách. Z těchto dat se odhaduje, že celkový tok prachových částic vstupujících do atmosféry se pohybuje kolem 15 000 tun ročně. Diskrepance mezi těmito čísly dělá vědcům těžkou hlavu. Znamená to, že určitá frakce se při průletu atmosférou rozpadá a ty nejmenší částice unikají registraci, nebo že se v atmosféře vypaří větší počet částic, anebo že ve vzdálenosti 1 AU od Slunce je prachových částic méně, než odhadujeme z kosmických sond?

Rojas J.: Earth and Planetary Science Letters, 2021, DOI: 10.1016/j.epsl.2021.116794