Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

5200 tun

 |  1. 11. 2021
 |  Vesmír 100, 659, 2021/11

Právě tolik mimozemského prachu dopadá ročně na zemský povrch. Nehostinná antarktická výzkumná stanice Concordia se nachází na náhorní plošině ve výšce 3233 m. Provozuje ji společně Francie s Itálií. Pro svou odlehlost je ideálním místem pro sběr mikrometeoritů. Během posledních dvaceti let v blízkosti stanice odebrali řadu vzorků sněhu. Aby nebyly ovlivněny činností spojenou se založením stanice a jejím provozem, vzorky odebírali z hloubek 2 m až 8,5 m. Odebraný sníh tak odpovídá spadům z období 1920 až 1980. Sníh rozpustili, vodu přefiltrovali a z filtrů pod mikroskopem manuálně speciálním štětečkem sbírali zachycený materiál. Shromáždili tak 1280 neroztavených mikrometeoritů a 808 sférolitů o průměru 30 až 350 mikrometrů. Mikrometeoroid o průměru menším než zhruba 0,1 mm se při průletu atmosférou zpomalí a dopadne jako mikrometeorit na povrch. Mikrometeoroidy o průměru větším než 0,1 mm se v atmosféře buď zcela vypaří, nebo částečně roztaví a dopadnou jako tzv. sférolity (viz obrázky, mikrometeorit uprostřed, sférolity po stranách).

Velikostní rozdělení částic kosmického prachu v rozmezí 10 až 1000 mikrometrů před vstupem do atmosféry lze odvodit z infračervených pozorování zvířetníkového oblaku a z detektorů prachových částic na kosmických sondách. Z těchto dat se odhaduje, že celkový tok prachových částic vstupujících do atmosféry se pohybuje kolem 15 000 tun ročně. Diskrepance mezi těmito čísly dělá vědcům těžkou hlavu. Znamená to, že určitá frakce se při průletu atmosférou rozpadá a ty nejmenší částice unikají registraci, nebo že se v atmosféře vypaří větší počet částic, anebo že ve vzdálenosti 1 AU od Slunce je prachových částic méně, než odhadujeme z kosmických sond?

Rojas J.: Earth and Planetary Science Letters, 2021, DOI: 10.1016/j.epsl.2021.116794

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...