i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 596, 2021/10

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského organismu. Mají vliv i na skutečnost, že ženy na covid-19 umírají méně než muži?

Všeobecně je například známo, že po menopauze a vymizení estrogenové signalizace dochází u žen k řídnutí kostí, což zvyšuje riziko zlomenin. Estrogeny rovněž pozitivně ovlivňují srdečně-cévní systém a před menopauzou jsou ženy více chráněné před srdečně-cévními chorobami. I hojení ran je stimulováno aktivací estrogenového receptoru (ER).

Kromě produkce estrogenů tělem ženy mají estrogenům podobné účinky i molekuly nacházející se v rostlinách, např. v sóje (tzv. fytoestrogeny), a řada molekul byla vyvinuta farmaceutickým průmyslem. Budeme tedy používat širší termín modulátory estrogenového receptoru (MER), který zahrnuje jak estrogeny jako takové, tak i další molekuly se stejným účinkem. Mimochodem i při výrobě plastů jsou využívány látky, které mají estrogenům podobný účinek. Kontaminují životní prostředí, a tím negativně ovlivňují reprodukci řady vodních organismů.

Rozdíly mezi pohlavími

Covid-19 kromě dýchacího systému ovlivňuje negativně i další systémy v těle nakaženého (srdečně-cévní, nervový, trávicí…). Ze statistik Ministerstva zdravotnictví České republiky1) vyplývá, že v naší zemi mělo pozitivní test na SARS-CoV-2 už téměř 1 660 000 lidí (kumulativní údaj k 7. 9. 2021), z toho o 44 000 více žen než mužů (obr. 1). To není překvapivé, protože ženy se v průměru dožívají vyššího věku než muži a v populaci převažují (ke konci roku 2019 u nás žilo 5,42 milionu žen a 5,27 milionu mužů). Více než 30 000 infikovaných zemřelo. Na těchto úmrtích se ale ženy podílely jen z 42,5 %, obr. 1).

Tato čísla naznačují, že ženy jsou vůči těžkému průběhu covidu-19 odolnější než muži. Vysvětlení není jednoduché. Významnou roli by mohlo hrát, že ženy žijí zdravěji než muži (méně kouří a konzumují alkohol, mají vyšší fyzickou aktivitu). Ženy rovněž častěji navštěvují ordinace v rámci preventivních prohlídek. Pravděpodobně však bude ve hře i biologický faktor. V Africe a Asii v zemích s nižší úrovní a dostupností zdravotní péče, než je tomu v zemích EU, jsou rozdíly ve smrtnosti mužů a žen ještě mnohem hlubší a mužů umírá násobně více než žen. Zdá se, že odpověď by mohla být ve vysoké produkci estrogenů u žen žijících v těchto oblastech.

Interakce MER s ER má celkový vliv na organismus. V souvislosti s onemocněním covid-19 stimulují dýchací systém. Aplikace MER pokusnému zvířeti dokonce snižuje v dýchacích cestách přítomnost molekuly ACE2, která je receptorem pro adhezi SARS-CoV-2 k cílové buňce. Pozitivní vliv MER na kardiovaskulární systém je dostatečně znám. Velmi důležitá je stimulace protivirové imunity, a navíc MER mohou snižovat i hyperimunní reakci, která může vést k obávané cytokinové bouři. Některé studie naznačují, že MER mohou pozitivně ovlivnit i efektivitu vakcinace.

MER však mohou působit i přímo na virus a jeho interakci s hostitelskou buňkou bez nutnosti vazby na samotný ER. V podmínkách tkáňových kultur řada MER významně snižuje virovou replikaci, a to definovanými mechanismy. V první řadě inhibují adhezi viru k cílové buňce, a tím vlastní infekci buňky, a dále mohou zablokovat uvolnění virové nukleové kyseliny z endosomu. Studie in silico ukázaly, že MER interagují s oběma proteázami SARS-CoV-2 a mohou je inhibovat (obr. 2). Tím se následně zablokuje replikace virové RNA a množení viru jako takového.

Nejen proti SARS-CoV-2?

I když nejvíce dat je známo díky studiím provedeným se SARS-CoV-2, bude mít popsaný efekt obecnější charakter. Podobné výsledky byly experimentálně dosaženy i u africké krvácivé horečky vyvolané virem Ebola a obou koronavirů, které předcházely pandemii SARS-CoV-2 (SARS, MERS). Nadějné jsou však i výsledky u dalších onemocnění vyvolaných některými adenoviry, flaviviry (zika, západonilská říční horečka, dengue), herpetickými viry, rotaviry a cytomegalovirem. Zdá se, že tento výčet nebude úplný.

Využití MER v léčbě

V USA byla zahájena klinická studie využívající estrogenové náplasti známé z užití pro zmírnění příznaků menopauzy k léčbě pacientů (a to i mužů) trpících covidem-19. Některé dnes užívané syntetické MER užívané k léčbě postmenopauzické osteoporózy mají potenciál přímé inhibice replikace SARS-CoV-2, stimulují ER, a navíc inhibují receptorový komplex pro IL-6, čímž mohou snižovat riziko cytokinové bouře, která je u řady infikovaných příčinou úmrtí. Terapeutické nasazení těchto léčivých přípravků však vyžaduje další výzkum.

Evoluční poznámka

Ženy ve fertilním věku jsou jako nositelky života biologicky privilegované, což se projevuje jejich vyšší odolností před těžkým průběhem virových onemocnění. Možný podíl estrogenové signalizace na tomto jevu jsme v tomto článku popsali. Pochopení molekulárních mechanismů biologického zvýhodnění ženy by mohlo být terapeuticky relevantní, protože i kvůli přelidnění planety lze očekávat nástup dalších virových onemocnění s pandemickým charakterem.

Literatura

Abramenko N. et al.: Estrogen Receptor Modulators in Viral Infections Such as SARS−CoV−2: Therapeutic Consequences. Int. J. Mol. Sci. 22, 6551, 2021, DOI: 10.3390/ijms22126551.

Brábek J. et al.: Interleukin-6: Molecule in the Intersection of Cancer, Agent and COVID-19. Int. J. Mol. Sci. 21, E7937, 2020, DOI: 10.3390/ijms21217937.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Covid-19
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Karel Smetana

Milan Jakubek

Jan Brábek

Doporučujeme

Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...
Interakce grepové šťávy s léčivy

Interakce grepové šťávy s léčivy

Stanislav Rádl  |  4. 10. 2021
Letos uplynulo třicet let od doby, kdy byl v časopise The Lancet publikován nenápadný článek o interakci šťávy z citrusů s léky, který významně...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné