Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Teritoriální chování goril

 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 378, 2020/7

Teritorialita je u lidoopů běžná. Gorily, na rozdíl od gibonů nebo šimpanzů, však za teritoriální obvykle považovány nejsou. Teritorialita je podmíněna schopností uhájit svůj domovský okrsek. Gorilí domovské okrsky jsou velké (11–18 km2), částečně se překrývají a setkání sousedních tlup bývají zpravidla poklidná. Gorily se živí hlavně pozemní bylinnou vegetací a za den urazí v průměru jen 2–3 km. Celý život jakoby prosedí v míse salátu. Naopak šimpanzi, živící se převážně zralým ovocem, si svá teritoria úporně brání a své sousedy běžně napadají.

Tým primatologů, vedený Robin Morrisonovou z Cambridžské univerzity, sledoval 8 tlup goril pomocí soustavy kamer, umístěných na ploše 60 km2 v národním parku Odzala-Kokoua v Konžské demokratické republice. Analýza pořízených záznamů o pohybu a chování těchto tlup ukázala, že gorily teritoriální jsou, ale hranice svých domovských okrsků nemají pevně stanovené. V jejich centru si svá vlastnická práva pevně vymáhají, zatímco na periferiích jsou tolerantnější a také opatrnější. Každá tlupa si udržuje uctivý odstup od ostatních.

Většina evolučně antropologických studií, snažících se osvětlit původ lidského sociálního uspořádání, je založena na srovnávání se šimpanzi, jejichž komunity žijí v neustálém konfliktu. Gorily usilují spíše o minimalizaci svárů, což není až tak překvapivé. Jejich potravní zdroje nejsou limitující a sousední tlupy se skládají z příbuzných jedinců (rodičů a potomků, sourozenců). Chování goril nám může pomoci pochopit evoluci lidského chování, které zahrnuje jak násilné vymáhání územních práv, tak mírumilovnou koexistenci a spolupráci sousedních komunit.

Morrison R. E. et al.: Sci. Rep., 2020, DOI: 10.1038/s41598-020-60504-6

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...