mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Nobelovský kyslík

 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 438, 2020/7

Loňskou Nobelovu cenu za medicínu nebo fyziologii získali Gregg Semenza, Peter Ratcliffe a William Kaelin. Objevili procesy, jimiž buňky reagují na proměnlivou koncentraci kyslíku ve svém okolí.

Zhruba před třemi miliardami let získaly primitivní mikroorganismy (cyanobakterie) schopnost využít energii slunečního záření k zabudování uhlíku a vodíku do organických molekul. Tím okamžikem se v pozemském prostředí začal postupně hromadit vedlejší produkt této reakce – vysoce reaktivní kyslík. Toto agresivní oxidační činidlo časem vyhubilo většinu tehdejšího života na Zemi (Vesmír 96, 85, 2017/2).

Některé organismy však dokázaly reaktivitu kyslíku využít k velmi efektivní produkci energie v mitochondriích prostřednictvím aerobní fosforylace (Vesmír 95, 354, 2016/6). Kyslík se stal z masového zabijáka nezbytnou molekulou podmiňující život eukaryotních organismů včetně člověka.

„Proteiny, označené souborně jako HIF, jsou klíčem k buněčné odpovědi a adaptaci na nedostatek kyslíku.“

Univerzální potřeba zajistit v rámci celého (lidského) mnohobuněčného organismu buňkám dostatek kyslíku je naplněna společnou aktivitou řady orgánů a pochodů: výměnou vzduchu mezi zevním prostředím a plícemi, transportem kyslíku z plicních sklípků do krve, jeho navázáním na hemoglobin v červených krvinkách, dopravou krvinek do tkání díky fungujícímu oběhu a srdeční činnosti a konečně pronikáním kyslíku z kapilár k jednotlivým buňkám uloženým v tkáních.

Adekvátní zásobení buněk kyslíkem může narušit několik mechanismů. Jednak nedostatečná dodávka krve; typickým příkladem je zúžení nebo dokonce uzavření koronárních tepen srdce nebo periferních tepen dolních končetin. Dalším faktorem mohou být nedostatečná koncentrace hemoglobinu vázajícího kyslík v krvi (anemie – chudokrevnost), zvýšená spotřeba kyslíku buňkami, která převyšuje možnosti krevního zásobení (typickým příkladem je rychle rostoucí solidní zhoubný nádor), nebo snížení obsahu kyslíku ve vdechovaném vzduchu (například při pobytu ve vyšší nadmořské výšce).

Za všech těchto okolností je pro přežití buněk a organismu nezbytné adaptovat se na nedostatečné zásobení kyslíkem. K tomu tělo využívá mechanismů objevených laureáty Nobelovy ceny za medicínu nebo fyziologii za rok 2019. První výzkumný směr započal studiem produkce hormonu erytropoetinu, druhý byl zaměřen na studium úlohy von Hippelova-Lindauova proteinu (VHL) v rozvoji nádorových onemocnění.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Nobelovy ceny

O autorovi

Jan Polák

MUDr. Jan Polák, Ph.D., (*1978) vystudoval 3. lékařskou fakultu UK. Na této fakultě v Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy, v Ústavu tělovýchovného lékařství a na II. Interní klinice FNKV se zabývá endokrinní funkcí tukové tkáně a vztahem mezi tukovou tkání a vznikem metabolických chorob, zejména nemocí diabetes mellitus 2. typu.
Polák Jan

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...