Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Kontaminace půdy, problém nejenom rozvinutých zemí

 |  1. 6. 2020
 |  Vesmír 99, 361, 2020/6
komerční prezentace

Půda je důležitou součástí ekosystému a působí na ni rovněž řada negativních vlivů, velmi často antropogenního původu. Půda může být degradována různými formami, jednou z nich je i její kontaminace potenciálně rizikovými prvky a sloučeninami. Přitom je třeba zohlednit, že potenciálně rizikové prvky, které zahrnují i známou skupinu těžkých kovů, se v půdě vyskytují přirozeně (zejména v matečných horninách a půdotvorných substrátech). Vyskytují se však zpravidla v málo přístupných formách, na rozdíl od těch, jež jsou původu antropogenního (imisní spady, emise z dopravy, odpadní vody, aplikace agrochemikálií atd.). Stanovení lehce přístupného nebo mobilního podílu těchto prvků v půdách je pro kvantifikaci potenciálního rizika klíčové.

Rizikové sloučeniny zahrnují především skupinu perzistentních organických polutantů, které v prostředí mohou působit řadou negativních efektů od ovlivnění půdní mikrobiální aktivity, ale i mezo- a makroedafonu až po zdraví člověka. Kontaminace půdy potenciálně rizikovými prvky a sloučeninami proto postihuje půdu samotnou (omezení procesu humifikace degradací mikrobiální aktivity půd a vznik následných degradačních procesů), povrchovou i podzemní vodu, dále ovlivňuje potravní řetězec a může přímo ovlivnit lidské zdraví prostřednictvím inhalačního, dermálního nebo perorálního vstupu polutantů do organismu při přímém styku člověka s kontaminovanou půdou.

Jedním ze způsobů, jak omezit vstup nežádoucích prvků a sloučenin do půdy i jejich obsah v ní, jsou legislativní předpisy. Ty mohou omezit například v zemědělství jejich vstupy do půdy aplikací hnojiv, pomocných půdních látek, kalů z čistíren odpadních vod nebo vytěžených sedimentů. Všechny tyto vstupy má Česká republika ošetřené legislativně. V roce 2016 došlo i k významné novelizaci vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., která stanovila tzv. maximálně přípustné hodnoty rizikových prvků a látek v zemědělské půdě. Na základě moderních přístupů a dlouhodobých experimentů, realizovaných zejména ve VÚMOP, v. v. i., vznikla ve spolupráci několika organizací moderní legislativa (vyhláška MŽP č. 153/216 Sb.), která obsahuje preventivní a indikační limity, jejichž účelem je eliminovat výše uvedená rizika a zároveň minimálně omezit hospodaření na zemědělských půdách. Využito bylo stanovení mobilních podílů rizikových prvků v půdě i výpočtů karcinogenního rizika zootoxicky působících prvků a sloučenin. V tomto směru legislativa ČR odpovídá modernímu přístupu, který používají nejvyspělejší země Evropské unie.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorech

Radim Vácha

Jarmila Čechmánková

Jan Skála

Viera Horváthová

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...