i

Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Kontaminace půdy, problém nejenom rozvinutých zemí

 |  1. 6. 2020
 |  Vesmír 99, 361, 2020/6
komerční prezentace

Půda je důležitou součástí ekosystému a působí na ni rovněž řada negativních vlivů, velmi často antropogenního původu. Půda může být degradována různými formami, jednou z nich je i její kontaminace potenciálně rizikovými prvky a sloučeninami. Přitom je třeba zohlednit, že potenciálně rizikové prvky, které zahrnují i známou skupinu těžkých kovů, se v půdě vyskytují přirozeně (zejména v matečných horninách a půdotvorných substrátech). Vyskytují se však zpravidla v málo přístupných formách, na rozdíl od těch, jež jsou původu antropogenního (imisní spady, emise z dopravy, odpadní vody, aplikace agrochemikálií atd.). Stanovení lehce přístupného nebo mobilního podílu těchto prvků v půdách je pro kvantifikaci potenciálního rizika klíčové.

Rizikové sloučeniny zahrnují především skupinu perzistentních organických polutantů, které v prostředí mohou působit řadou negativních efektů od ovlivnění půdní mikrobiální aktivity, ale i mezo- a makroedafonu až po zdraví člověka. Kontaminace půdy potenciálně rizikovými prvky a sloučeninami proto postihuje půdu samotnou (omezení procesu humifikace degradací mikrobiální aktivity půd a vznik následných degradačních procesů), povrchovou i podzemní vodu, dále ovlivňuje potravní řetězec a může přímo ovlivnit lidské zdraví prostřednictvím inhalačního, dermálního nebo perorálního vstupu polutantů do organismu při přímém styku člověka s kontaminovanou půdou.

Jedním ze způsobů, jak omezit vstup nežádoucích prvků a sloučenin do půdy i jejich obsah v ní, jsou legislativní předpisy. Ty mohou omezit například v zemědělství jejich vstupy do půdy aplikací hnojiv, pomocných půdních látek, kalů z čistíren odpadních vod nebo vytěžených sedimentů. Všechny tyto vstupy má Česká republika ošetřené legislativně. V roce 2016 došlo i k významné novelizaci vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., která stanovila tzv. maximálně přípustné hodnoty rizikových prvků a látek v zemědělské půdě. Na základě moderních přístupů a dlouhodobých experimentů, realizovaných zejména ve VÚMOP, v. v. i., vznikla ve spolupráci několika organizací moderní legislativa (vyhláška MŽP č. 153/216 Sb.), která obsahuje preventivní a indikační limity, jejichž účelem je eliminovat výše uvedená rizika a zároveň minimálně omezit hospodaření na zemědělských půdách. Využito bylo stanovení mobilních podílů rizikových prvků v půdě i výpočtů karcinogenního rizika zootoxicky působících prvků a sloučenin. V tomto směru legislativa ČR odpovídá modernímu přístupu, který používají nejvyspělejší země Evropské unie.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorech

Radim Vácha

Jarmila Čechmánková

Jan Skála

Viera Horváthová

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné