Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Stárnutí populace a nádory: hrozba pro budoucnost?

 |  4. 5. 2020
 |  Vesmír 99, 292, 2020/5

Strach ze smrti provází člověka po celou jeho historii. Lovci mamutů vypravovali své zemřelé na poslední cestu způsobem, který naznačoval jejich víru v posmrtný život. Kult zemřelých a víra v život po životě vyústily ve starém Egyptě do mumifikace a složitých pohřebních rituálů. Nesmrtelnost hledal i mezopotámský Gilgameš. Naše civilizace stojící na židovsko-křesťanských základech si absolutně cení života a lidé, kterým byl dán dar víry, doufají ve zmrtvýchvstání a ve věčný život. Život zachraňujeme i za vysokou cenu a mnohdy i v případě, kdy se z něj stává nedůstojné živoření.

Pro pochopení délky lidského života je důležité studium délky života u šimpanzů (šimpanze učenlivého, Pan troglodytes, a šimpanze bonobo, Pan paniscus). Šimpanzi jsou nám geneticky velmi blízcí (rozdíl ve stavbě kódující DNA je pod 1 %). Délka jejich života v přírodě se významně liší podle sledované lokality. Většina šimpanzů se však nedožívá třiceti let a hlavní příčinou jejich smrti jsou úrazy a infekční či parazitární onemocnění. Zato šimpanzi, kteří většinu svého života prožili v zajetí a „těšili se“ dobré péči včetně veterinární, se dožívají věku přes šedesát let a umírají na civilizační choroby (obezitu, diabetes II. typu, srdečně-cévní onemocnění, neurodegeneraci) a nevyhýbají se jim ani nádory. Délka jejich života však zatím nikdy nepřesáhla 65 let.

Najít dostatečně veliký soubor pro stanovení délky lidského života v pravěku či starověku je obtížné. Unikátní možnost poskytlo antropologům pohřebiště v deltě Nilu v Minšat Abú Omar, kde bylo odkryto přes 400 hrobů s dobře zachovaným skeletem z období 3300–2900 před Kristem a 2360 hrobů z římské éry. Doprovodné archeologické nálezy prokázaly, že lidé, kteří v této lokalitě zemřeli, žili v organizované společnosti, netrpěli hladem, protože byli schopni vyprodukovat dostatečné množství potravin (prosa, ječmene, čočky, ovcí a koz). Není sice možno se vyjádřit k jejich kalendářnímu věku, ale byli pohřbeni v biologickém věku, který nepřesahoval třicet let. Příčiny smrti kromě závažných úrazů postihujících kostru nelze ze skeletu přesně stanovit.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorech

Karel Smetana

Aleksi Šedo

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....