Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Očkovací průkaz pod kůží

 |  4. 5. 2020
 |  Vesmír 99, 259, 2020/5

Ročně umírá 1,5 milionu lidí na nemoci, před nimiž se lze chránit očkováním. Kromě nedostatku vakcín, nedůvěry obyvatel v princip očkování a dalších strukturálních problémů naráží vakcinace v chudších oblastech světa i na potíže plynoucí z nedostatku informací. Mnohde neexistují centrální databáze a není jasné, kdo a kdy kterou vakcínu dostal.

Pomoci by mohl decentralizovaný systém evidence navržený odborníky z MIT. Přišli s konceptem rozpustných mikrojehel, které by do děla dopravily vakcínu a zároveň by ve škáře zanechaly značku nesoucí informaci o provedeném očkování. Základem navržené metody jsou kvantové tečky (fluoreskující polovodičové nanokrystaly) o průměru 4 nm. Jejich jádro tvoří sloučenina mědi, india a selenu, obal je ze sulfidu zinečnatého dopovaného hliníkem. Tyto nanokrystaly jsou uzavřeny v biokompatibilních kapslích o průměru 20 μm. Kapsle jsou spolu s vakcínou inkorporovány do 1,5 mm dlouhých mikrojehel ze směsi sacharidů a polyvinylalkoholu, které se po vpichu začnou rozpouštět a uvolní jak vakcínu, tak kapsle. Ty mohou ve škáře tvořit specifické obrazce kódující potřebné informace – podobně jako QR kódy. V blízkém infračerveném záření fluoreskují, signál lze přečíst jednoduše upraveným chytrým telefonem.

Testy na potkanech s vakcínou proti dětské obrně potvrdily jak dostatečnou imunitní reakci na vakcínu, tak trvanlivost značení – signál se podařilo přečíst i po devíti měsících. Z dalších pokusů na lidské a prasečí kůži vyplývá, že značky by měly být čitelné i po pěti letech. Kromě obrny jsou ve vývoji i mikrojehly pro vakcinaci proti spalničkám nebo zarděnkám. Před zkouškami na lidech však bude ještě třeba potvrdit neškodnost použitých materiálů.

McHugh K. J. et al.: Sci. Transl. Med., 2019: DOI: 10.1126/scitranslmed.aay7162

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka, Medicína
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...