i

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Konečně mají jméno

 |  4. 5. 2020
 |  Vesmír 99, 254, 2020/5

Zhruba před 13 lety jsem psal o Žabím putování Indickým oceánem čili o tom, jak se jednotlivé druhy a skupiny žab dostaly na různé ostrovy v Indickém oceánu (Vesmír 86, 444, 2007/7). Poměrně aktuální novinkou byly tehdy dvě zjištěné migrace z Madagaskaru na komorský ostrov Mayotte. Potvrzovaly mimo jiné i to, že obojživelníci dokážou překonat velké vzdálenosti po moři, ačkoli jsou velmi citliví k osmotickým změnám prostředí a i krátkodobý pobyt ve slané vodě je zahubí. Dálkový přesun uskutečnily žáby rodů Boophis a Mantidactylus zhruba před 8–9 miliony let ve dvou na sobě nezávislých výsadcích.

Teprve loni zveřejněná genetická studie ukázala, že obě mayottské linie jsou dnes od madagaskarských předků dosti vzdálené. Geny pro mitochondriální ribozomální podjednotku 16S RNA se liší o více než 5 % a rozdílná je do velké míry i jaderná DNA. Proto byly druhy z ostrova Mayotte popsány jako nové – s příznačnými jmény Boophis nauticusBlommersia transmarina (Blommersia je nový rod odštěpený od rodu Mantidactylus). Od madagaskarských předků je lze odlišit i morfologicky (např. jsou větší, mají jinou barvu duhovky ap.) nebo na základě akustických znaků (ty jsou při určování žab většinou velmi důležité – o nevizuálních znacích při rozlišování druhů viz Vesmír 99, 158, 2020/3). Odstup 17 let mezi oběma původními pracemi, tedy mezi nálezem nových vývojových linií a popisem nových druhů, dobře ukazuje současnou situaci kolem madagaskarských obojživelníků – o desítkách nových druhů se často ví dlouho, ale nikdo je nestíhá popisovat.

Endemický rod Boophis má na Madagaskaru asi 80 druhů. Pouze dva z nich (Boophis duolioti B. tephreaomystax) žijí i v suchých oblastech na západě ostrova a jsou schopny tam prodělat svůj vývoj. A právě tyto dva druhy jsou nejbližší příbuzní nově popsaného mayottského druhu B. nauticus. „Suchomilná“ je také Blommersia wittei, žába nejpříbuznější novému druhu B. transmarina. A podobná situace panuje i u dalších tří zdokumentovaných žabích zaoceánských invazí v Indickém oceánu. Zdá se, že k cestě přes moře předurčuje některé druhy jejich způsob života. Snazší to mají ty, které jsou přizpůsobeny suchému biotopu, dokážou prodělat vývoj v malých dočasných nádržkách vody a žijí v otevřené krajině mimo les.

Glaw F. et al.: Sci. Nat., 2019, DOI: 10.1007/s00114-019-1618-9

Vences M. et al.: Proc. R. Soc. Lond. B, 2003, DOI: 10.1098/rspb.2003.2516

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie, Zoologie, Evoluční biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...