i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Umíme vytvořit umělý nosorožčí roh

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 194, 2020/4

Rohovina nosorožčího rohu je sice v lecčems podobná rohům či kopytům jiných kopytníků, ale vybočuje především jemnou tubulózní strukturou, kterou se dosud nedařilo věrohodně napodobit. Nově se to povedlo menšímu vědeckému týmu, který na to šel od lesa. Použili koňské žíně jako nejdostupnější (čímž odpadli jinak příbuznější tapíři) rohovitý derivát od blízkého příbuzného a k jejich stmelení pak proteiny přírodního hedvábí. Výsledný syntetický roh má strukturu i na jemné škále velmi podobnou přírodnímu rohu, což platí i pro celou řadu jeho mechanických vlastností. V důsledku je syntetický roh prakticky identický s přirozeným, nad čímž autoři jásají z technologického hlediska (schopnost napodobit přírodní materiál), ale stran ochranářské použitelnosti jsou relativně dost umírnění. Patrně si dost dobře uvědomují, že v případě nosorožců nejsme v úplně jednoduchém ekonomickém systému. Když byl například dočasně povolen obchod se slonovinou, dlouhodobější monitoring ukázal, že legální obchod oživí i nelegální obchod s touž komoditou a otevření skladů se slonovinou nakonec zvýšilo pytlačení afrických slonů, bohužel dokonce těch ohroženějších pralesních. Teď si musí potrápit mozkové závity ekonomové rozumějící obchodu s přírodními komoditami, úřednici CITES a ochranáři, jestli naše schopnost vytvořit nosorožčí roh uměle je nějak prakticky užitelná pro ochranu nosorožců, či jim může naopak uškodit.

Mi R. et al.: Scientific Reports, 2019, DOI: 10.1038/s41598-019-52527-5

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....