Umíme vytvořit umělý nosorožčí roh

Rohovina nosorožčího rohu je sice v lecčems podobná rohům či kopytům jiných kopytníků, ale vybočuje především jemnou tubulózní strukturou, kterou se dosud nedařilo věrohodně napodobit. Nově se to povedlo menšímu vědeckému týmu, který na to šel od lesa. Použili koňské žíně jako nejdostupnější (čímž odpadli jinak příbuznější tapíři) rohovitý derivát od blízkého příbuzného a k jejich stmelení pak proteiny přírodního hedvábí. Výsledný syntetický roh má strukturu i na jemné škále velmi podobnou přírodnímu rohu, což platí i pro celou řadu jeho mechanických vlastností. V důsledku je syntetický roh prakticky identický s přirozeným, nad čímž autoři jásají z technologického hlediska (schopnost napodobit přírodní materiál), ale stran ochranářské použitelnosti jsou relativně dost umírnění. Patrně si dost dobře uvědomují, že v případě nosorožců nejsme v úplně jednoduchém ekonomickém systému. Když byl například dočasně povolen obchod se slonovinou, dlouhodobější monitoring ukázal, že legální obchod oživí i nelegální obchod s touž komoditou a otevření skladů se slonovinou nakonec zvýšilo pytlačení afrických slonů, bohužel dokonce těch ohroženějších pralesních. Teď si musí potrápit mozkové závity ekonomové rozumějící obchodu s přírodními komoditami, úřednici CITES a ochranáři, jestli naše schopnost vytvořit nosorožčí roh uměle je nějak prakticky užitelná pro ochranu nosorožců, či jim může naopak uškodit.

Mohl by umělý roh pomoci uchránit nosorožce před pytláky?Snímek Geran de Klerk, volné dílo

Mi R. et al.: Scientific Reports, 2019, DOI: 10.1038/s41598-019-52527-5