JMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTop
i

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Kdo nebo co vyhubilo mamuty?

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 238, 2020/4

Doplněk k článku Sucháčková B. et al.: Velcí býložravci a změny klimatu I. (Vesmír 99, 154, 2020/3).

S velkým zájmem jsem si přečetl příspěvek, ve kterém autoři pojednali o rozšíření denních motýlů v době ledové a možných příčinách jejich úbytku v současnosti. Nejen úbytek druhů motýlů dávají do přímé souvislosti s vyhubením velkých býložravců lidmi po osídlení některých kontinentů od konce poslední doby ledové.

Vzhledem ke globálně pojaté problematice vymírání vyznívá tento diskurz jako obhajoba navrácení velkých býložravců do současné krajiny coby účinného způsobu údržby mizejících druhů a společenstev. S těmito aktivitami nelze než souhlasit. Současná příroda zarůstá vlivem opuštění hospodaření běžného ještě v první polovině minulého století. Svůj velký podíl má také nadměrný přísun živin, který zvýhodňuje konkurenceschopné, rychle rostoucí druhy. Velcí býložravci mohou svou aktivitou tyto negativní změny výrazně zpomalit.

Důvody jejich vymizení na konci doby ledové a počátku doby poledové však nejsou plně objasněny a zcela určitě se liší mezi kontinenty, možná i v rámci nich. Autoři prezentují jednu ze dvou hojně přijímaných hypotéz, která nápadný fenomén globálního úbytku pleistocenní megafauny (obratlovci o hmotnosti vyšší než 44 kg) vysvětluje. Tou je jejich vybití člověkem, tzv. „prehistoric overkill“ nebo „overhunting hypothesis“. Druhá hypotéza uvažuje o významu vlivu dramaticky se měnícího klimatu na konci doby ledové.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Michal Horsák

Prof. RNDr. Michal Horsák, Ph.D., (*1975) vystudoval systematickou zoologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V současnosti je profesorem Ústavu botaniky a zoologie téže univerzity. Věnuje se zejména výzkumu kontinentálních měkkýšů mírného pásu, ekologii společenstev a kvartérní paleoekologii.
Horsák Michal

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...