Kam vysazovat šelmy?

U záchovných programů bývá problém, že zachráněné druhy či poddruhy není kam vracet. U vrcholových predátorů je jejich návrat do přírody komplikovanější nejméně o dva další aspekty: na lokalitě musí být dost potravní nabídky a snahy o vysazení často narážejí na odpor místních komunit. Aktuálně máme k dispozici studii, která se snaží vytipovat vhodné lokality pro návrat velkých šelem, ať už jako cílené reintrodukce, nebo v rámci tzv. rewildingu nějaké oblasti (pro obnovení původního složení fauny s jeho dopadem na obývané prostředí). Některé šelmy jsme velmi účinně vytlačili – úbytek areálu nad 90 % vykazují vlk rudohnědý, vlček etiopský, tygr, lev, pes hyenový a gepard (v tomto pořadí od největšího úbytku), mezi 75–82 % to jsou ještě dhoul, levhart, irbis a medvěd brýlatý. Vytipováno bylo 130 aktuálně chráněných území, která o nějakou šelmu v minulosti přišla a která by byla pro reintrodukce vhodná – nejvíce jich bylo nalezeno v Mongolsku (13), Kanadě (11), Thajsku (9), Namibii, Indonésii a Austrálii (6). Dále bylo vybráno dalších 150 oblastí v rámci původních areálů, které ještě dnes představují oblasti minimálně ovlivněné člověkem – 14 jich bylo nalezeno v USA a v Rusku (především na východě), 10 v Kanadě, 9 v Číně (převážně na západě) a 8 v Mauritánii. Bude zajímavé sledovat, jestli nezůstane jen u soupisu druhů s oblastmi pro ně vytipovanými.

Několik malých, oddělených populací vlčka etiopského (Canis simensis) přežívá v Etiopii. V minulosti byl podstatně rozšířenější, ale i tehdy žil ve dvou oddělených areálech (opět v Etiopii). Jeho početní stavy se v současné době odhadují na pouhých 500–600 jedinců.Snímek Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0

Wolf Ch., Ripple W. J.: R. Soc. open sci., 2018, DOI: 10.1098/rsos.172235