i

Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Doklepu to s chřástaly

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 140, 2020/3

Microsoft chce být za deset let uhlíkově neutrální. Stejně tak třeba Formule 1 nebo Letiště Praha. Stejný cíl hlásají města Praha, Londýn… Lídři Evropské unie se na konci roku 2019 po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Nastal žádoucí bod obratu? Jsou toto všechno dobré zprávy pro bioložku, socioložku a environmentalistku Hanu Librovou?

Splnění těch závazků a slibů by vyžadovalo takový propletenec politických, technologických, právních a sociálních kroků, že si výsledek netroufám posoudit. Nadto se obávám, že aktéři jednání nevzali dostatečně v úvahu faktory fyzikální – vývojové skoky klimatu a četné pozitivní zpětné vazby (už i novináři vědí o důsledcích úniku metanu z tajícího permafrostu). K tomu, mám-li být upřímná, dost nerozumím konceptu klimatické spravedlnosti.

Myslíte tím rozpor, že ti, kteří jsou za změnu klimatu nejméně zodpovědní, jejími následky trpí víc než viníci? Ano, co s tím? — Tak to je spíš klimatická nespravedlnost. Nesporně existuje. Ptáte se, co s tím? Snad světová revoluce? Dílčí finanční kompenzace jsou možné v sociální oblasti, ale v případě environmentální krize selhávají; vedou často k tvrdému industriálnímu rozvoji a k dalšímu tlaku na přírodu.

Máte radost, že se už alespoň problémy nazývají pravými jmény a že je tu snaha je řešit? — Ano, z jednání Evropské unie mám docela radost a cítím jakousi evropanskou hrdost nad způsobem, jak se na začátku 21. století lídři snaží vyřešit obtížnou situaci. Výmluvné a vlastně dojemné je už architektonické uspořádání jednacího prostoru, kterým se Unie snaží demonstrovat dobrou politickou vůli a rovnost států. Pro sociologického pozorovatele jsou zajímavé i novinářské snímky; dá se z nich vyvodit snaha účastníků o jakousi pohodářskou komunikaci. Všimněte si, jak politici pózují fotografům – jako bezstarostné děti na školní fotografii. Když si ale uvědomíte, jak málo ví většina politiků o klimatických změnách, jak je úkol dekarbonizace extrémně obtížný a jaké jsou reálné možnosti řešení, máte po radosti, humor vás přejde.

Ano, politická rozhodnutí o klimatu bývají zpochybňována s tím, že nezaručují faktické plnění, že zůstanou na papíře. — To už si politici uvědomují a do závěrů se snaží včlenit jakési pojistky, záruky plnění, formulují termíny a časové limity. Mne znepokojuje něco jiného – jednostranný izolovaný důraz na problémy klimatu. Je to pochopitelné: když na vlastní kůži pociťujeme vedro, když přijdou povodně, snadno zapomínáme, že klimatické změny jsou jen částí environmentální krize. Zapomínáme například na zánik biodiverzity, který nemusí být způsoben jenom klimatickým rozvratem. Politici jsou spokojení s dohodou o globálním klimatu, ale vědí něco o úbytku hmyzu nebo o katastrofálním stavu půdy?

Mnozí vědci, z nich třeba David Storch, označují problém úbytku biodiverzity za závažnější než změny klimatu. Proč vlastně? Může pokles rozmanitosti organismů přispět k rozvratu planetární rovnováhy ještě rychleji? — Pochybuji, že kritériem pro názor většiny vědců je planetární rovnováha. Jejich zorný úhel i zaměření jejich senzitivity jsou dány oborem, v němž pracují. Je pochopitelné, že biology trápí zánik biodiverzity, klimatology a geografy změny klimatu.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné