Pivo z doby kamenné

Archeologové zjistili, že lidé z pozdní doby kamenné (eneolitu) používali nové typy keramických nádob, které jejich předkové nepotřebovali. Takové nádoby nacházíme nejen v hrobech, ale také v celých souborech ukládaných do země mimo pohřebiště, patrně jako součást nějakého obětního rituálu. Podobné „rituály“ dodnes provozují miliony lidí na celém světě, aniž si uvědomují, jak hluboké kořeny jejich chování má.

Výzkumy ukázaly, že v době, ze které pocházejí zmíněné nálezy (4300–2000 před Kristem), lidé začali ve větší míře pěstovat ječmen. Zemědělci už byli schopni vyrobit více obilnin, než potřebovali k obživě. V samozásobitelských komunitách ještě prakticky neexistoval směnný obchod se zemědělskými produkty, bylo však žádoucí přebytečné zrno nějak zužitkovat. Lidé proto začali vařit pivo.

Jaké bylo pravěké pivo

Od piva, jak ho známe dnes, se pravěký nápoj značně lišil. Prapivo nebylo filtrované a obsahovalo kalnou obilnou složku, proto bývalo také pití slámkou nejen součástí kolektivního picího rituálu, ale mělo i svůj praktický význam. Dnešním pijákům by prapivo asi moc nechutnalo, mělo však kromě alkoholu i vysokou výživnou hodnotu.

Výroba piva byla poměrně náročná a zdlouhavá, proto se vždy vařilo ve větším objemu. Hotový nápoj neměl dlouhou životnost, a tak je vcelku přirozené, že ho lidé konzumovali kolektivně, přičemž příbuzní a sousedé se v pořádání slavností střídali a vzájemně se na ně zvali. Zde jsou patrně kořeny toho, proč je pití alkoholických nápojů dodnes zpravidla společenskou událostí.

Jak ale víme z etnografických pozorování tradičních společností, pozvání na pivní hostinu mohlo být také způsobem, jak získat pracovní sílu. Čímž popíjení piva začalo získávat svou ekonomicky významnou přidanou hodnotu.