i

Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Pivo z doby kamenné

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 106, 2020/2

Archeologové zjistili, že lidé z pozdní doby kamenné (eneolitu) používali nové typy keramických nádob, které jejich předkové nepotřebovali. Takové nádoby nacházíme nejen v hrobech, ale také v celých souborech ukládaných do země mimo pohřebiště, patrně jako součást nějakého obětního rituálu. Podobné „rituály“ dodnes provozují miliony lidí na celém světě, aniž si uvědomují, jak hluboké kořeny jejich chování má.

Výzkumy ukázaly, že v době, ze které pocházejí zmíněné nálezy (4300–2000 před Kristem), lidé začali ve větší míře pěstovat ječmen. Zemědělci už byli schopni vyrobit více obilnin, než potřebovali k obživě. V samozásobitelských komunitách ještě prakticky neexistoval směnný obchod se zemědělskými produkty, bylo však žádoucí přebytečné zrno nějak zužitkovat. Lidé proto začali vařit pivo.

Jaké bylo pravěké pivo

Od piva, jak ho známe dnes, se pravěký nápoj značně lišil. Prapivo nebylo filtrované a obsahovalo kalnou obilnou složku, proto bývalo také pití slámkou nejen součástí kolektivního picího rituálu, ale mělo i svůj praktický význam. Dnešním pijákům by prapivo asi moc nechutnalo, mělo však kromě alkoholu i vysokou výživnou hodnotu.

Výroba piva byla poměrně náročná a zdlouhavá, proto se vždy vařilo ve větším objemu. Hotový nápoj neměl dlouhou životnost, a tak je vcelku přirozené, že ho lidé konzumovali kolektivně, přičemž příbuzní a sousedé se v pořádání slavností střídali a vzájemně se na ně zvali. Zde jsou patrně kořeny toho, proč je pití alkoholických nápojů dodnes zpravidla společenskou událostí.

Jak ale víme z etnografických pozorování tradičních společností, pozvání na pivní hostinu mohlo být také způsobem, jak získat pracovní sílu. Čímž popíjení piva začalo získávat svou ekonomicky významnou přidanou hodnotu.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy, Archeologie

O autorovi

Jan Turek

Mgr. Jan Turek, Ph.D., (*1970) studoval archeologii v Praze, Bratislavě a Sheffieldu. Působí v Centru teoretických studií (CTS). Zabývá se především rekonstrukcí společenských vztahů v pravěku, archeologií pohřbívání a obdobím eneolitu. Přednášel na mnoha univerzitách všech kontinentů, v roce 1997 např. na Cambridge University o době bronzové. Je autorem významných syntéz českého pravěku a šéfredaktorem časopisu Světového archeologického kongresu (WAC) Archaeologies.
Turek Jan

Doporučujeme

Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...
(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné