i

Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Pivo z doby kamenné

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 106, 2020/2

Archeologové zjistili, že lidé z pozdní doby kamenné (eneolitu) používali nové typy keramických nádob, které jejich předkové nepotřebovali. Takové nádoby nacházíme nejen v hrobech, ale také v celých souborech ukládaných do země mimo pohřebiště, patrně jako součást nějakého obětního rituálu. Podobné „rituály“ dodnes provozují miliony lidí na celém světě, aniž si uvědomují, jak hluboké kořeny jejich chování má.

Výzkumy ukázaly, že v době, ze které pocházejí zmíněné nálezy (4300–2000 před Kristem), lidé začali ve větší míře pěstovat ječmen. Zemědělci už byli schopni vyrobit více obilnin, než potřebovali k obživě. V samozásobitelských komunitách ještě prakticky neexistoval směnný obchod se zemědělskými produkty, bylo však žádoucí přebytečné zrno nějak zužitkovat. Lidé proto začali vařit pivo.

Jaké bylo pravěké pivo

Od piva, jak ho známe dnes, se pravěký nápoj značně lišil. Prapivo nebylo filtrované a obsahovalo kalnou obilnou složku, proto bývalo také pití slámkou nejen součástí kolektivního picího rituálu, ale mělo i svůj praktický význam. Dnešním pijákům by prapivo asi moc nechutnalo, mělo však kromě alkoholu i vysokou výživnou hodnotu.

Výroba piva byla poměrně náročná a zdlouhavá, proto se vždy vařilo ve větším objemu. Hotový nápoj neměl dlouhou životnost, a tak je vcelku přirozené, že ho lidé konzumovali kolektivně, přičemž příbuzní a sousedé se v pořádání slavností střídali a vzájemně se na ně zvali. Zde jsou patrně kořeny toho, proč je pití alkoholických nápojů dodnes zpravidla společenskou událostí.

Jak ale víme z etnografických pozorování tradičních společností, pozvání na pivní hostinu mohlo být také způsobem, jak získat pracovní sílu. Čímž popíjení piva začalo získávat svou ekonomicky významnou přidanou hodnotu.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy, Archeologie

O autorovi

Jan Turek

Mgr. Jan Turek, Ph.D., (*1970) studoval archeologii v Praze, Bratislavě a Sheffieldu. Působí v Centru teoretických studií (CTS). Zabývá se především rekonstrukcí společenských vztahů v pravěku, archeologií pohřbívání a obdobím eneolitu. Přednášel na mnoha univerzitách všech kontinentů, v roce 1997 např. na Cambridge University o době bronzové. Je autorem významných syntéz českého pravěku a šéfredaktorem časopisu Světového archeologického kongresu (WAC) Archaeologies.
Turek Jan

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné