Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Vyhynulé perfektum

 |  7. 12. 2020
 |  Vesmír 99, 681, 2020/12

Zaujal mne třetí odstavec, kde se píše o aoristu a imperfektu. Měl jsem vždy za to, že imperfektum je ten jediný minulý čas, který v současné češtině používáme; „vyhynulým“ časem že bylo perfektum, jehož tvary tvoří sloveso „být“ v přítomném čase plus příčestí minulé: Franta „jest usedl“.

Analogicky plusquamperfektum pak bylo „Když byl usedl, začal jíst.“

Je to aktuální v Kralické bibli, například: „…co bylo zahynulo“ (Lukáš 19,10).

Jinak je pro mě nové, že tvary „by…“ pocházejí z aoristu. Za tuto informaci děkuji.

Jan Vopalecký, Vsetín

Odpověď autorky: Minulý čas, který používáme v současné češtině, se nazývá préteritum. Tento složený minulý čas („dal jsem“) nahradil postupně během staročeského období jednoduché minulé časy aorist a imperfektum (zanikly zhruba v 16. století). Již od 14. stol. začaly být formy 3. osoby préterita dal jest, dali sú nahrazovány formami s nulovou realizací pomocného slovesa být (tj. v jednotném čísle dal, v množném čísle dali). Starší formy typu dal jest, dali sú jsou od počátku 16. století vzácné. Plusquamperfektum („co bylo zahynulo“) pro vyjádření předčasnosti v minulosti je již od 19. století na periferii gramatického systému češtiny.

Pro další informace mohu doporučit Nový encyklopedický slovník češtiny, který je dostupný i na internetu v elektronické podobě. Dozvíte se tam mnoho informací, např. v hesle Slovesný čas ve starší češtině.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Marta Koutová

PhDr. Marta Koutová, Ph.D., (*1980) vystudovala český a německý jazyk a literaturu na PedF UK v Praze. V ÚJČ AV ČR se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....