Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Teplotním šokem proti mnohočetnému myelomu

 |  7. 12. 2020
 |  Vesmír 99, 682, 2020/12

Inhibitory proteazomu (organely degradující již nepotřebný nitrobuněčný obsah) jsou účinné a široce využívané léky v terapii mnohočetného myelomu a lymfomu plášťových buněk, nikoliv dalších onkologických onemocnění. Řada studií se pokoušela vysvětlit, proč jsou vůči této skupině látek extrémně citlivé pouze malignity odvozené z plazmatických buněk. Jedním z navrhovaných vysvětlení mimořádné citlivosti buněk mnohočetného myelomu je, že produkují obrovské množství abnormálních imunoglobulinů, které musí buněčné proteazomy nepřetržitě degradovat.

V laboratoři prof. Alfreda L. Goldberga na Harvardově univerzitě ukázali, že buňky mnohočetného myelomu jsou daleko citlivější i k teplotnímu šoku, který zvyšuje množství abnormálně poskládaných proteinů, a tím přetěžuje proteazomy zodpovědné za degradaci poškozených nebo špatně složených bílkovin. Po posunu kultivační teploty z obvyklých 37 na 43 °C prošly buňky čtyř buněčných linií odvozených od mnohočetného myelomu již po čtyřech hodinách rozsáhlou apoptózou (programovanou buněčnou smrtí), na rozdíl od třinácti nádorových nemyelomových linií, i když exprimovaly proteiny tepelného šoku (HSPs – heat shock proteins) a zvýšily degradaci špatně složených proteinů jako ostatní buněčné linie. Navíc pouhý posun z běžné kultivační teploty na 39 °C výrazně zvýšil jejich citlivost vůči inhibitorům proteazomu a buněčné segregázy p97/VCP, která separuje ubiquitinované proteiny určené k degradaci a napomáhá jejich rozbalení před vstupem do proteazomu. Zajímavé rovněž je, že dvě myelomové linie rezistentní k proteazomálním inhibitorům byly také výrazně odolnější vůči zvýšené teplotě.

Apoptóza buněk sledovaná při 43 a 39 °C v kombinaci s bortezomibem byla iniciována interní cestou za účasti kaspázy 9 a je spojena s akumulací proapoptotického proteinu Noxa z Bcl-2 rodiny. Myelomové buňky jsou tedy výjimečně citlivé na zvýšení teploty, což přetěžuje ubiquitin-proteazomovou degradační mašinerii a aktivuje vnitřní apoptotickou cestu.

V důsledku toho se může indukovaná hypertermie stát nadějným přístupem ke zvýšení terapeutické účinnosti proteazomálních inhibitorů v léčbě mnohočetného myelomu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň je doktorským studentem katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. Ve volném čase se věnuje ptáčkaření.
Sedláček Jindřich

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné