Aktuální číslo:

2021/4

Téma měsíce:

Město

Nový rod gibona z čínského císařství

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 9, 2020/1

V červnu 2018 se objevila studie popisující nový rod a druh vymřelého gibona z Číny jménem Junzi imperialis, který žil ještě během počátků sjednocené Číny. Tak jako u některých jiných fosilních primátů stojí jeho materiál jen na jednom jedinci, z kterého se dochoval kus dolní čelisti se zuby a významný kus obličejové části lebky s horním patrem a zuby. To umožnilo tyto zbytky proměřit, ale i provést analýzy tvaru zubů. Při statistickém multivariátním zhodnocení stojí jedinec mimo ostatní recentní rody gibonů i vymřelého bunopitéka, proto byl zařazen do nového druhu a rodu.

Atraktivitě objevu přispěl jeho kontext. Pozůstatky se našly spolu s kosterními zbytky autochtonních druhů – levharta, rysa, medvěda ušatého, jeřába a několika domestikovaných savců a ptáků v hrobce patřící možná babičce prvního čínského císaře Čchin Š‘-chuang-ti (259–210 př. n. l.). Z historických pramenů se ví, že giboni byli v Číně exkluzivními chovanci. Také rozsah jejich přirozeného rozšíření mohl být mnohem větší, než bychom soudili podle jejich aktuálního výskytu. Na podkladě historických údajů o rozšíření gibonů v této provincii i s ohledem k rozsahu vhodného biotopu pro gibony by mohl být jedinec z hrobky představitelem přirozeně se zde vyskytujícího druhu. Skeptického čtenáře znalého skutečnosti, že se chovaná zvířata občas z různých důvodů morfologicky mění, napadne, jestli nešlo o jednoho aberantního jedince žijícího v zajetí. To je známo i u lidoopů, ale pro gibony takové srovnání chybí (pokud autor tohoto textu něco nepřehlédl).

Jiná studie analyzuje 28 gibonních zubů pleistocenního stáří z čínského území velmi podobnou metodikou (tvarovou analýzou korunky). Naznačuje existenci dalšího vymřelého druhu gibona z rodu Nomascus. Pokud tato analýza není příliš senzitivní, znamenalo by to, že na území dnešní Číny žilo v nedávné době mnohem více gibonů.

Turvey S. T. et al.: Science, DOI: 10.1126/science.aao4903;

Ortiz A. et al.: Anthropological Science, DOI: 10.1537/ase.190331

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Žabí buňky se proměnily v živé stroje

Žabí buňky se proměnily v živé stroje audiovideo

Jaroslav Petr  |  21. 4. 2021
Nová generace živých robotů vytvořených z buněk žabího embrya si zachovala schopnost autonomního pohybu či samohojení rok staré generace Xenobotů...
Turbo-venkovy

Turbo-venkovy

Radan Haluzík  |  5. 4. 2021
Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko...
Bublina českých dějin

Bublina českých dějin

Jan Urban  |  5. 4. 2021
„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné