mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Nový rod gibona z čínského císařství

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 9, 2020/1

V červnu 2018 se objevila studie popisující nový rod a druh vymřelého gibona z Číny jménem Junzi imperialis, který žil ještě během počátků sjednocené Číny. Tak jako u některých jiných fosilních primátů stojí jeho materiál jen na jednom jedinci, z kterého se dochoval kus dolní čelisti se zuby a významný kus obličejové části lebky s horním patrem a zuby. To umožnilo tyto zbytky proměřit, ale i provést analýzy tvaru zubů. Při statistickém multivariátním zhodnocení stojí jedinec mimo ostatní recentní rody gibonů i vymřelého bunopitéka, proto byl zařazen do nového druhu a rodu.

Atraktivitě objevu přispěl jeho kontext. Pozůstatky se našly spolu s kosterními zbytky autochtonních druhů – levharta, rysa, medvěda ušatého, jeřába a několika domestikovaných savců a ptáků v hrobce patřící možná babičce prvního čínského císaře Čchin Š‘-chuang-ti (259–210 př. n. l.). Z historických pramenů se ví, že giboni byli v Číně exkluzivními chovanci. Také rozsah jejich přirozeného rozšíření mohl být mnohem větší, než bychom soudili podle jejich aktuálního výskytu. Na podkladě historických údajů o rozšíření gibonů v této provincii i s ohledem k rozsahu vhodného biotopu pro gibony by mohl být jedinec z hrobky představitelem přirozeně se zde vyskytujícího druhu. Skeptického čtenáře znalého skutečnosti, že se chovaná zvířata občas z různých důvodů morfologicky mění, napadne, jestli nešlo o jednoho aberantního jedince žijícího v zajetí. To je známo i u lidoopů, ale pro gibony takové srovnání chybí (pokud autor tohoto textu něco nepřehlédl).

Jiná studie analyzuje 28 gibonních zubů pleistocenního stáří z čínského území velmi podobnou metodikou (tvarovou analýzou korunky). Naznačuje existenci dalšího vymřelého druhu gibona z rodu Nomascus. Pokud tato analýza není příliš senzitivní, znamenalo by to, že na území dnešní Číny žilo v nedávné době mnohem více gibonů.

Turvey S. T. et al.: Science, DOI: 10.1126/science.aao4903;

Ortiz A. et al.: Anthropological Science, DOI: 10.1537/ase.190331

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...