Nezaplacená faktura + provaz = matematika

ad Vesmír 98, 530, 2019/9

Se zájmem jsem si přečetl článek Martina Markla. Již delší dobu nechápu diskuse, které dělají takový problém z výuky matematiky – zda ji zkoušet u maturit a podobně. Souhlasím s autorem, že matematika je v nějaké podobě přítomna všude.

Jedním z velkých celospolečenských problémů, často zmiňovaných v médiích, je úroveň finanční gramotnosti. Tato disciplína by se měla učit na školách, na některých se už učí. Jak asi? Bez určité zručnosti v základních početních operacích včetně znalosti vlastností exponenciální funkce to přece nejde. Například: Co se po roce stane z nezaplacené faktury 1000 Kč při dané smluvní pokutě dejme tomu 0,2 % za den prodlení?

K čemu je nematematikovi Pythagorova věta? Zrovna na tuto otázka mám příklad ze života. Schopnost sestrojit libovolně velký pravý úhel pouze za pomoci napnutého provazu se mi hodila mnohokrát, například při budování improvizovaných staveb, vytyčování hřiště či parkoviště... Stačí vědět, že Pythagorově větě vyhovuje trojúhelník o stranách 3,4,5.

Ještě komentář k laikově radosti z matematického objevu. Třetihorní fosilie i Bachovo cembalo jsou samozřejmě atraktivní. Pamatuji ale i několik zážitků vzrušení nad matematickým objevem. O Fermatově větě nám chemikům vyprávěl náš učitel matematiky, skvělý doc. Jiří Štěpánek, v roce 1984 při výkladu matematických pojmů. To tvrzení se tak běžně nazývalo, ovšem matematickou definici věty nesplňovalo. Chybělo to nejpodstatnější – důkaz. O deset let později jsem si s bušením srdce a zrychleným tepem (nekecám) ve Vesmíru přečetl titulek článku T. Jecha „Fermatova věta platí!“ (Vesmír 73, 31, 1994/1) a o něco později jsem doslova zhltal vynikající Singhovu knihu věnovanou historii tohoto problému a jeho vyřešení Andrewem Wilesem.

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven.