i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Souostroví smrti

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 393, 2019/7

Na celém světě je zhruba 465 tisíc ostrovů, které dohromady zabírají sotva 5,3 % souše. Jejich rozloha ovšem rozhodně neodpovídá důležitosti pro ochranu biodiverzity. Tři čtvrtiny suchozemských druhů obratlovců, které vymřely od roku 1500, pocházely právě odtud a i nyní je více než třetina ohrožených druhů vázána na ostrovy. Nejde jen o endemické suchozemské druhy, ostrovy slouží rovněž jako cenná hnízdiště pro mořské ptáky, například albatrosy či buřňáky. Příčinou vymírání přitom často bývá „pouhá“ přítomnost nepůvodních druhů savců, zvláště zdivočelých populací koček, psů, prasat a koz, dále hlodavců a promyk zlatých. Nepříznivou situaci tak lze zvrátit rychlým odstraněním (eradikací) problematického druhu (viz např. Vesmír 97, 264, 2018/5). Tým Nicka D. Holmese se v nové studii snažil identifikovat ostrovy, na kterých by bylo možné a vhodné vyhubit invazní savce v nejbližším desetiletí. Do výběru zpočátku zařadili 1279 ostrovů s populacemi vysoce ohrožených druhů ptáků, plazů nebo obojživelníků (podle IUCN); u zhruba poloviny z nich jsou příčinou ohrožení právě nepůvodní savci. Sítem nakonec prošlo jen 162 ostrovů, jež jsou rozumně veliké a málo zalidněné, na 107 z nich by sociálněpolitická situace umožnila zahájit hubení již v příštím roce.

Ač by někomu mohl návrh připadat přinejmenším odvážný, čísla nejsou nijak závratná, v minulosti bylo podobných hubicích programů dokončeno již kolem 1200, zhruba 85 % z nich bylo úspěšných. Výběr se navíc týká z velké části malých a neobydlených ostrůvků (do 1 km2) a jeho celková plocha 3273 km2 nedosahuje ani velikosti Karlovarského kraje. Těžit by z toho však mělo 151 populací 80 vysoce ohrožených druhů obratlovců (podle IUCN). Ukázkou smysluplného hubicího programu (pomineme-li samozřejmě etické otázky) je plán na likvidaci hlodavců na Goughově ostrově, který i ve zmíněné studii dostal vysokou prioritu (umístil se hned po mexických ostrovech Socorro a San José; viz aktualitu Goughův ostrov bez uší).

Holmes N. D. et al., PLoS ONE, 2019, DOI: 10.1371/journal.pone.0212128.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Nový Zéland je jeho srdeční záležitostí.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné