i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Souostroví smrti

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 393, 2019/7

Na celém světě je zhruba 465 tisíc ostrovů, které dohromady zabírají sotva 5,3 % souše. Jejich rozloha ovšem rozhodně neodpovídá důležitosti pro ochranu biodiverzity. Tři čtvrtiny suchozemských druhů obratlovců, které vymřely od roku 1500, pocházely právě odtud a i nyní je více než třetina ohrožených druhů vázána na ostrovy. Nejde jen o endemické suchozemské druhy, ostrovy slouží rovněž jako cenná hnízdiště pro mořské ptáky, například albatrosy či buřňáky. Příčinou vymírání přitom často bývá „pouhá“ přítomnost nepůvodních druhů savců, zvláště zdivočelých populací koček, psů, prasat a koz, dále hlodavců a promyk zlatých. Nepříznivou situaci tak lze zvrátit rychlým odstraněním (eradikací) problematického druhu (viz např. Vesmír 97, 264, 2018/5). Tým Nicka D. Holmese se v nové studii snažil identifikovat ostrovy, na kterých by bylo možné a vhodné vyhubit invazní savce v nejbližším desetiletí. Do výběru zpočátku zařadili 1279 ostrovů s populacemi vysoce ohrožených druhů ptáků, plazů nebo obojživelníků (podle IUCN); u zhruba poloviny z nich jsou příčinou ohrožení právě nepůvodní savci. Sítem nakonec prošlo jen 162 ostrovů, jež jsou rozumně veliké a málo zalidněné, na 107 z nich by sociálněpolitická situace umožnila zahájit hubení již v příštím roce.

Ač by někomu mohl návrh připadat přinejmenším odvážný, čísla nejsou nijak závratná, v minulosti bylo podobných hubicích programů dokončeno již kolem 1200, zhruba 85 % z nich bylo úspěšných. Výběr se navíc týká z velké části malých a neobydlených ostrůvků (do 1 km2) a jeho celková plocha 3273 km2 nedosahuje ani velikosti Karlovarského kraje. Těžit by z toho však mělo 151 populací 80 vysoce ohrožených druhů obratlovců (podle IUCN). Ukázkou smysluplného hubicího programu (pomineme-li samozřejmě etické otázky) je plán na likvidaci hlodavců na Goughově ostrově, který i ve zmíněné studii dostal vysokou prioritu (umístil se hned po mexických ostrovech Socorro a San José; viz aktualitu Goughův ostrov bez uší).

Holmes N. D. et al., PLoS ONE, 2019, DOI: 10.1371/journal.pone.0212128.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Vedle nářečí strnada obecného zkoumal v rámci své dizertace i historii strnadí invaze na Novém Zélandu.
Pipek Pavel

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné