i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Souostroví smrti

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 393, 2019/7

Na celém světě je zhruba 465 tisíc ostrovů, které dohromady zabírají sotva 5,3 % souše. Jejich rozloha ovšem rozhodně neodpovídá důležitosti pro ochranu biodiverzity. Tři čtvrtiny suchozemských druhů obratlovců, které vymřely od roku 1500, pocházely právě odtud a i nyní je více než třetina ohrožených druhů vázána na ostrovy. Nejde jen o endemické suchozemské druhy, ostrovy slouží rovněž jako cenná hnízdiště pro mořské ptáky, například albatrosy či buřňáky. Příčinou vymírání přitom často bývá „pouhá“ přítomnost nepůvodních druhů savců, zvláště zdivočelých populací koček, psů, prasat a koz, dále hlodavců a promyk zlatých. Nepříznivou situaci tak lze zvrátit rychlým odstraněním (eradikací) problematického druhu (viz např. Vesmír 97, 264, 2018/5). Tým Nicka D. Holmese se v nové studii snažil identifikovat ostrovy, na kterých by bylo možné a vhodné vyhubit invazní savce v nejbližším desetiletí. Do výběru zpočátku zařadili 1279 ostrovů s populacemi vysoce ohrožených druhů ptáků, plazů nebo obojživelníků (podle IUCN); u zhruba poloviny z nich jsou příčinou ohrožení právě nepůvodní savci. Sítem nakonec prošlo jen 162 ostrovů, jež jsou rozumně veliké a málo zalidněné, na 107 z nich by sociálněpolitická situace umožnila zahájit hubení již v příštím roce.

Ač by někomu mohl návrh připadat přinejmenším odvážný, čísla nejsou nijak závratná, v minulosti bylo podobných hubicích programů dokončeno již kolem 1200, zhruba 85 % z nich bylo úspěšných. Výběr se navíc týká z velké části malých a neobydlených ostrůvků (do 1 km2) a jeho celková plocha 3273 km2 nedosahuje ani velikosti Karlovarského kraje. Těžit by z toho však mělo 151 populací 80 vysoce ohrožených druhů obratlovců (podle IUCN). Ukázkou smysluplného hubicího programu (pomineme-li samozřejmě etické otázky) je plán na likvidaci hlodavců na Goughově ostrově, který i ve zmíněné studii dostal vysokou prioritu (umístil se hned po mexických ostrovech Socorro a San José; viz aktualitu Goughův ostrov bez uší).

Holmes N. D. et al., PLoS ONE, 2019, DOI: 10.1371/journal.pone.0212128.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...