i

Rostliny léčí, ale mohou i zabíjet

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 448, 2019/7

Lidé se dnes opět zajímají o rostliny a jejich léčebné účinky. Mnozí ale netuší, jaké látky rostliny obsahují a jak reagují mezi sebou nebo s užívanými léky. Navíc mnohé recepty a rady od známých nebo z internetu mohou být leckdy zavádějící až nebezpečné.

Léčitelství odnepaměti provázejí i otravy, ať už náhodné, či záměrné. „Pouze dávka rozhoduje, je-li látka jedem,“ je jedna ze základních myšlenek inovativního lékaře a alchymisty raného novověku Paracelsa, jež položila základ novodobého lékařství a platí dodnes. Je však nutno si uvědomit, že „bezpečná“ dávka léčiva je pro každého jiná v závislosti na věku, pohlaví, hmotnosti, zdravotním stavu, ale i celkovém objemu krve či velikosti a vitality orgánů.

Obklopuje nás řada potenciálně léčivých, ale i velmi nebezpečných látek a mnohé z nich jsou vědomě i nevědomě součástí našeho jídelníčku. Zdánlivým paradoxem je fakt, že nejnebezpečnější látky pocházejí právě z přírodních zdrojů, nikoliv z chemických laboratoří, jak si mnozí myslí. Takovým případem jsou zejména bakterie, viry, plísně a jejich produkty, které se nacházejí prakticky všude. Mezi nejúčinnější jedy na této planetě patří například botulotoxin, známý jako klobásový jed produkovaný bakteriemi Clostridium botulinum. Z rostlinné říše pak stojí za zmínku ricin, bílkovinný toxin okrasné rostliny skočce obecného (Ricinus communis), který dokáže usmrtit již v dávce několika miliontin gramu na kilogram. Otrava je navíc velice zákeřná, protože se zpočátku projevuje jako běžná chřipka (obr. 1). Mezi nejjedovatější zahradní rostliny patří i běžný mediteránní keř oleandr obecný (Nerium oleander), který obsahuje jedovaté glykosidy působící přímo na srdce. Už pouhé dva listy dokážou zabít dospělého člověka.

Léčivé rostliny a jejich stinné stránky

Rostliny jsou velice početnou a rozmanitou říší a jsou i významným zdrojem řady nejrůznějších přírodních látek se širokým využitím a účinky. Obsah těchto látek se však významně liší nejen v různých lokalitách i jednotlivých částech rostliny, ale je závislý i na množství živin, světla, tepla, vláhy a na vegetačním období.

„Řada v kuchyni běžně používaných rostlinných přísad (koření) totiž patří do skupiny látek schopných vyvolat potrat.“

Léčivé rostliny mohou příznivě ovlivnit zdraví, ale zároveň při nesprávném zacházení výrazně ublížit. Nebezpečné jsou neuvážené kombinace s dalšími rostlinami, některými běžnými léčivy, potravinami i nápoji. Třeba česnek podporuje prokrvení žaludku a urychluje vyměšování, čímž výrazně snižuje vstřebávání léků do organismu. A netýká se to pouze rostlin, ale i produktů z nich vyrobených. Například včelí med obsahuje v závislosti na zdroji pylu různé množství aktivních rostlinných látek, jež mohou ovlivnit vstřebávání, či dokonce metabolismus léčiv. Další nebezpečí představuje „nevinná“ grapefruitová šťáva v případě, že jí pacient zapíjí lék z řad statinů (užívaných k léčbě vysoké hladiny cholesterolu). Grepová šťáva blokuje enzym cytochrom CYP 3A4 odbourávající léčivo z těla. To se v něm hromadí a působí toxicky, což může vyústit v rozpad svalové tkáně, selhání ledvin až k úmrtí. Riziko představuje i kombinace grepové šťávy s léky na úzkost a nespavost (benzodiazepiny), léky proti kašli s obsahem dextrometorfanu, léky na léčbu poruch srdečního rytmu (amiodaron, chinidin), na epilepsii (karbamazepin), poruchu erekce (sildenafil), s imunosupresivy (cyklosporin) a dalšími.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie

O autorech

Jakub Bumba

Olga Šolcová

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné