Aktuální číslo:

Měsíc fotogenický

| 8. 7. 2019

| Vesmír 98, 386, 2019/7

Před 50 lety byly detailní snímky Měsíce vzácným zbožím, o které byl velký zájem. Současné snímky, pořízené roboty, uchvacují svou detailností; získáváme díky nim nové důležité informace, ale davy již od Měsíce odvrátily tváře spíš k jiným zákoutím vesmíru.

Podrobněji o 50 letech výzkumu Měsíce.

Data, která poskytuje americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), umožňují vědcům sestavit působivé vizualizace měsíčního povrchu. Příkladem je tato mozaika, zobrazující impaktní pánev Orientale, jejíž centrum je bohužel pro pozemského pozorovatele z větší části skryto na odvrácené straně. I když tato struktura vznikla při dopadu planetky už před zhruba 3,5 miliardy let, představuje jednu z nejmladších, tudíž i nejlépe zachovalých impaktních struktur této velikosti nejen na Měsíci, ale v celé Sluneční soustavě.

Posádka Apolla 8 ve složení Frank Borman, Jim Lovell a William Anders se na cestu k Měsíci vydala 21. prosince 1968. Zatímco se v bývalém Československu lidé chystali ke štědrovečerní večeři, Apollo 8 mířilo z odvrácené polokoule Měsíce na přivrácenou. A právě v té chvíli si Anders všiml, jak se v jeho průzoru objevila nad šedivým lunárním povrchem pestrobarevná Země: „Ó můj bože! Podívejte se na to! Objevuje se Země. To je nádhera!“ Anders neváhal a pořídil snímek, který se zapsal do dějin. V roce 2003 byl tento „Východ Země“ časopisem Life zařazen mezi „100 fotografií, které změnily svět“ a dnes je považován za jeden z nejpůsobivějších snímků, jaké celý program Apollo přinesl.

Ke stažení

článek ve formátu pdf [261,96 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kosmonautika

RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl (*1974) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě MU v Brně. Jeho celoživotní vášní je Měsíc, o kterém napsal řadu úspěšných publikací. Od roku 200 působí na Hvězdárně a planetáriu v Brně a spolupracuje s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky MU v Brně, kde se podílí na výuce.

články autora