Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Genetický internet a GMO

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 400, 2019/7

Na výživě obyvatel v USA, Indii i Číně se stále větší měrou podílejí geneticky modifikované potraviny, zatímco Evropa je ke GMO velmi zdrženlivá. Debatuje se nejen o případných hrozbách GMO, ale i o tom, co to vlastně vůbec je. Lze například za genetickou modifikaci považovat rostlinu změněnou technologií CRISPR/Cas9, do níž nebyl vnesen žádný nový gen, bylo pouze odstraněno nebo změněno několik nukleotidů? Jak na genetické modifikace nahlížet? Máme se jich bát?

Fak tem je, že rostliny a živočichy geneticky modifikujeme odpradávna. Již neolitičtí zemědělci a jejich pokračovatelé prováděli selekci s cílem zvýšit výnos plodin či získat plodiny rezistentní vůči klimatickým vlivům nebo škůdcům. Jen jim to trvalo déle než dnešním šlechtitelům a genetickým inženýrům. Šlechtitelé si často vypomáhali tím, že brali geny z příbuzných druhů, aby tzv. introgresí zvyšovali potřebnou diverzitu.

Začala si příroda

Totéž totiž dělá od počátku života na zemi také příroda. I navzdory nejrůznějším mechanismům, jež zajišťují reprodukční izolaci druhů, dochází občas ke křížení různých druhů a vzniku mezidruhových hybridů. Vznikají jak u rostlin, tak u živočichů v místech, kde se areály rozšíření druhů překrývají. Geny pak tečou z jednoho druhu do druhého. U rostlin je navíc časté, že jsou dva nebo více druhů evolučně spojeny do jednoho díky polyploidizaci. V buněčném jádře se nacházejí vedle sebe genomy původních druhů, které se ale v průběhu času promíchávají a většinou redukují. Koneckonců také Homo sapiens je křížencem – moderního člověka, který vyšel z Afriky, s dalšími lidskými (pod)druhy, jako jsou neandertálci a denisované, i když jejich genetický příspěvek byl jen malý.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na PřF Masarykovy univerzity přednáší evoluční genomiku. Je autorem knih Horská rozjímání – eseje o hledání smyslu života (Cesta 2013, viz Vesmír 92, 585, 2013/10), Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka (Academia 2015), Kouzlo krajiny a moudrost slova (Cesta 2016) a Ve větru – o krajině, lásce a tichu (Cesta 2017). V roce 2019 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné