Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Genetický internet a GMO

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 400, 2019/7

Na výživě obyvatel v USA, Indii i Číně se stále větší měrou podílejí geneticky modifikované potraviny, zatímco Evropa je ke GMO velmi zdrženlivá. Debatuje se nejen o případných hrozbách GMO, ale i o tom, co to vlastně vůbec je. Lze například za genetickou modifikaci považovat rostlinu změněnou technologií CRISPR/Cas9, do níž nebyl vnesen žádný nový gen, bylo pouze odstraněno nebo změněno několik nukleotidů? Jak na genetické modifikace nahlížet? Máme se jich bát?

Fak tem je, že rostliny a živočichy geneticky modifikujeme odpradávna. Již neolitičtí zemědělci a jejich pokračovatelé prováděli selekci s cílem zvýšit výnos plodin či získat plodiny rezistentní vůči klimatickým vlivům nebo škůdcům. Jen jim to trvalo déle než dnešním šlechtitelům a genetickým inženýrům. Šlechtitelé si často vypomáhali tím, že brali geny z příbuzných druhů, aby tzv. introgresí zvyšovali potřebnou diverzitu.

Začala si příroda

Totéž totiž dělá od počátku života na zemi také příroda. I navzdory nejrůznějším mechanismům, jež zajišťují reprodukční izolaci druhů, dochází občas ke křížení různých druhů a vzniku mezidruhových hybridů. Vznikají jak u rostlin, tak u živočichů v místech, kde se areály rozšíření druhů překrývají. Geny pak tečou z jednoho druhu do druhého. U rostlin je navíc časté, že jsou dva nebo více druhů evolučně spojeny do jednoho díky polyploidizaci. V buněčném jádře se nacházejí vedle sebe genomy původních druhů, které se ale v průběhu času promíchávají a většinou redukují. Koneckonců také Homo sapiens je křížencem – moderního člověka, který vyšel z Afriky, s dalšími lidskými (pod)druhy, jako jsou neandertálci a denisované, i když jejich genetický příspěvek byl jen malý.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Je autorem knih Horská rozjímání (Cesta, 2013; viz Vesmír 92, 585, 2013/10), Tajemství genů (Academia, 2015), Kouzlo krajiny a moudrost slova (Cesta, 2016) a Ve větru (Cesta, 2017). V roce 2019 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné