Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Genderově nekorektní entomologie

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 380, 2019/6

Genderová lingvistika studuje vztah mezi jazykem, kulturou a lidskými pohlavími včetně vyjadřování pohlaví jazykovými prostředky. Někdy při tom kriticky pohlíží na tzv. generické maskulinum. V jazycích, které rozlišují gramatický rod, se totiž názvy osob rodu mužského užívají jako neutrální obecná pojmenování: pokud se na náměstí sešli žáci, učitelé, zloději, policisté, proletáři, kapitalisté, géniové, zabedněnci…, myslí se tím muži i ženy. Aby role žen ve společnosti nebyla nevhodně upozaďována, doporučují někteří genderoví lingvisté a lingvistky užívat spojení žáci a žákyně, učitelky a učitelé atd. Géniuskazabedněnka/zabedněnkyně jsou ovšem slova velice vzácná.

Pojďme z náměstí do přírody. Nomenklatura bezobratlých se jazykovými rody jen hemží, ale vesměs jde také o pojmenování generická (ostatně biologický rod se označuje latinským slovem genus): ten potemník, ta mandelinka i to slunéčko zahrnují samce i samice, a na druhé straně hermafroditním organismům přísluší rodově jednoznačná jména jako hlemýžď, tasemnice, žížala. Mluvnický rod zkrátka nemá s biologickým pohlavím nic společného a mohl se během vývoje jazyka i měnit, např. dnešní neutrum klíště bylo dříve asi maskulinum kléšč. U drobných živočichů nikdo nepotřeboval rozlišovat pohlaví, takže *potemnice a *mandeliňák se v češtině vyskytnou nanejvýš jako produkt jazykové hry, jménem klíštěnka se označuje prvok a klíšťák je druh roztoče z jiné čeledi než klíště. Snad jen včela odedávna přitahovala zájem lidí, a tak si všimli, že u tohoto medonosného hmyzu plní většinu funkcí samice, kdežto samci se v populaci vyskytují jen krátkodobě a zdánlivě neužitečně – dostali za to nelichotivé pojmenování trubec. Mezi dalšími blanokřídlými ale zase potkáme maskulina, z genderového hlediska matoucí: jestliže „čmelák postavil hnízdo“, šlo zaručeně o samičku, a také Ferda mravenec byl ve skutečnosti mravenčí dělnice, což Ondřej Sekora čtenářům zatajil. Sršeň je v běžné mluvě „ta“ i „ten“, regionální obměny sršán či sršňák svědčí pro maskulinum. Pokud vás však někdy bodne, zapamatujete si, že to byla biologicky i genderově správně ona, sršeň obecná. Sršní samec nebodá, nemá žihadlo.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Jana Nová

Mgr. Jana Nová (* 1984) vystudovala český jazyk, historii a botaniku na Masarykově univerzitě v Brně. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné