FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Genderově nekorektní entomologie

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 380, 2019/6

Genderová lingvistika studuje vztah mezi jazykem, kulturou a lidskými pohlavími včetně vyjadřování pohlaví jazykovými prostředky. Někdy při tom kriticky pohlíží na tzv. generické maskulinum. V jazycích, které rozlišují gramatický rod, se totiž názvy osob rodu mužského užívají jako neutrální obecná pojmenování: pokud se na náměstí sešli žáci, učitelé, zloději, policisté, proletáři, kapitalisté, géniové, zabedněnci…, myslí se tím muži i ženy. Aby role žen ve společnosti nebyla nevhodně upozaďována, doporučují někteří genderoví lingvisté a lingvistky užívat spojení žáci a žákyně, učitelky a učitelé atd. Géniuskazabedněnka/zabedněnkyně jsou ovšem slova velice vzácná.

Pojďme z náměstí do přírody. Nomenklatura bezobratlých se jazykovými rody jen hemží, ale vesměs jde také o pojmenování generická (ostatně biologický rod se označuje latinským slovem genus): ten potemník, ta mandelinka i to slunéčko zahrnují samce i samice, a na druhé straně hermafroditním organismům přísluší rodově jednoznačná jména jako hlemýžď, tasemnice, žížala. Mluvnický rod zkrátka nemá s biologickým pohlavím nic společného a mohl se během vývoje jazyka i měnit, např. dnešní neutrum klíště bylo dříve asi maskulinum kléšč. U drobných živočichů nikdo nepotřeboval rozlišovat pohlaví, takže *potemnice a *mandeliňák se v češtině vyskytnou nanejvýš jako produkt jazykové hry, jménem klíštěnka se označuje prvok a klíšťák je druh roztoče z jiné čeledi než klíště. Snad jen včela odedávna přitahovala zájem lidí, a tak si všimli, že u tohoto medonosného hmyzu plní většinu funkcí samice, kdežto samci se v populaci vyskytují jen krátkodobě a zdánlivě neužitečně – dostali za to nelichotivé pojmenování trubec. Mezi dalšími blanokřídlými ale zase potkáme maskulina, z genderového hlediska matoucí: jestliže „čmelák postavil hnízdo“, šlo zaručeně o samičku, a také Ferda mravenec byl ve skutečnosti mravenčí dělnice, což Ondřej Sekora čtenářům zatajil. Sršeň je v běžné mluvě „ta“ i „ten“, regionální obměny sršán či sršňák svědčí pro maskulinum. Pokud vás však někdy bodne, zapamatujete si, že to byla biologicky i genderově správně ona, sršeň obecná. Sršní samec nebodá, nemá žihadlo.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Jana Nová

Mgr. Jana Nová, Ph.D., (*1984) vystudovala český jazyk, historii a botaniku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2014–2018 působila v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., kde se věnovala lexikologii a lexikografii. Podílela se na přípravě Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...