Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Genderově nekorektní entomologie

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 380, 2019/6

Genderová lingvistika studuje vztah mezi jazykem, kulturou a lidskými pohlavími včetně vyjadřování pohlaví jazykovými prostředky. Někdy při tom kriticky pohlíží na tzv. generické maskulinum. V jazycích, které rozlišují gramatický rod, se totiž názvy osob rodu mužského užívají jako neutrální obecná pojmenování: pokud se na náměstí sešli žáci, učitelé, zloději, policisté, proletáři, kapitalisté, géniové, zabedněnci…, myslí se tím muži i ženy. Aby role žen ve společnosti nebyla nevhodně upozaďována, doporučují někteří genderoví lingvisté a lingvistky užívat spojení žáci a žákyně, učitelky a učitelé atd. Géniuskazabedněnka/zabedněnkyně jsou ovšem slova velice vzácná.

Pojďme z náměstí do přírody. Nomenklatura bezobratlých se jazykovými rody jen hemží, ale vesměs jde také o pojmenování generická (ostatně biologický rod se označuje latinským slovem genus): ten potemník, ta mandelinka i to slunéčko zahrnují samce i samice, a na druhé straně hermafroditním organismům přísluší rodově jednoznačná jména jako hlemýžď, tasemnice, žížala. Mluvnický rod zkrátka nemá s biologickým pohlavím nic společného a mohl se během vývoje jazyka i měnit, např. dnešní neutrum klíště bylo dříve asi maskulinum kléšč. U drobných živočichů nikdo nepotřeboval rozlišovat pohlaví, takže *potemnice a *mandeliňák se v češtině vyskytnou nanejvýš jako produkt jazykové hry, jménem klíštěnka se označuje prvok a klíšťák je druh roztoče z jiné čeledi než klíště. Snad jen včela odedávna přitahovala zájem lidí, a tak si všimli, že u tohoto medonosného hmyzu plní většinu funkcí samice, kdežto samci se v populaci vyskytují jen krátkodobě a zdánlivě neužitečně – dostali za to nelichotivé pojmenování trubec. Mezi dalšími blanokřídlými ale zase potkáme maskulina, z genderového hlediska matoucí: jestliže „čmelák postavil hnízdo“, šlo zaručeně o samičku, a také Ferda mravenec byl ve skutečnosti mravenčí dělnice, což Ondřej Sekora čtenářům zatajil. Sršeň je v běžné mluvě „ta“ i „ten“, regionální obměny sršán či sršňák svědčí pro maskulinum. Pokud vás však někdy bodne, zapamatujete si, že to byla biologicky i genderově správně ona, sršeň obecná. Sršní samec nebodá, nemá žihadlo.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Jana Nová

Mgr. Jana Nová, Ph.D., (*1984) vystudovala český jazyk, historii a botaniku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2014–2018 působila v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., kde se věnovala lexikologii a lexikografii. Podílela se na přípravě Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...