Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Genderově nekorektní entomologie

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 380, 2019/6

Genderová lingvistika studuje vztah mezi jazykem, kulturou a lidskými pohlavími včetně vyjadřování pohlaví jazykovými prostředky. Někdy při tom kriticky pohlíží na tzv. generické maskulinum. V jazycích, které rozlišují gramatický rod, se totiž názvy osob rodu mužského užívají jako neutrální obecná pojmenování: pokud se na náměstí sešli žáci, učitelé, zloději, policisté, proletáři, kapitalisté, géniové, zabedněnci…, myslí se tím muži i ženy. Aby role žen ve společnosti nebyla nevhodně upozaďována, doporučují někteří genderoví lingvisté a lingvistky užívat spojení žáci a žákyně, učitelky a učitelé atd. Géniuskazabedněnka/zabedněnkyně jsou ovšem slova velice vzácná.

Pojďme z náměstí do přírody. Nomenklatura bezobratlých se jazykovými rody jen hemží, ale vesměs jde také o pojmenování generická (ostatně biologický rod se označuje latinským slovem genus): ten potemník, ta mandelinka i to slunéčko zahrnují samce i samice, a na druhé straně hermafroditním organismům přísluší rodově jednoznačná jména jako hlemýžď, tasemnice, žížala. Mluvnický rod zkrátka nemá s biologickým pohlavím nic společného a mohl se během vývoje jazyka i měnit, např. dnešní neutrum klíště bylo dříve asi maskulinum kléšč. U drobných živočichů nikdo nepotřeboval rozlišovat pohlaví, takže *potemnice a *mandeliňák se v češtině vyskytnou nanejvýš jako produkt jazykové hry, jménem klíštěnka se označuje prvok a klíšťák je druh roztoče z jiné čeledi než klíště. Snad jen včela odedávna přitahovala zájem lidí, a tak si všimli, že u tohoto medonosného hmyzu plní většinu funkcí samice, kdežto samci se v populaci vyskytují jen krátkodobě a zdánlivě neužitečně – dostali za to nelichotivé pojmenování trubec. Mezi dalšími blanokřídlými ale zase potkáme maskulina, z genderového hlediska matoucí: jestliže „čmelák postavil hnízdo“, šlo zaručeně o samičku, a také Ferda mravenec byl ve skutečnosti mravenčí dělnice, což Ondřej Sekora čtenářům zatajil. Sršeň je v běžné mluvě „ta“ i „ten“, regionální obměny sršán či sršňák svědčí pro maskulinum. Pokud vás však někdy bodne, zapamatujete si, že to byla biologicky i genderově správně ona, sršeň obecná. Sršní samec nebodá, nemá žihadlo.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Jana Nová

Mgr. Jana Nová, Ph.D., (*1984) vystudovala český jazyk, historii a botaniku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2014–2018 působila v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., kde se věnovala lexikologii a lexikografii. Podílela se na přípravě Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné