i

Nástup kiwellinů

Souboj mezi rostlinou a patogenem
 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 200, 2019/4

Kiwelliny jsou proteiny, které byly v roce 2005 objeveny v kiwi. Jsou jedním ze tří nejzastoupenějších proteinů v jedlé části plodu kiwi. O jejich funkci je známo málo. Zásadní pro lidi je to, že kiwelliny jsou schopné vyvolat alergické reakce (první alergická reakce na kiwi byla popsána v roce 1981 a v tu dobu ještě nebyla spojena s kiwelliny). Nicméně nový objev popsaný v časopise Nature na ně vrhá zcela nové světlo, a to v kontextu interakce mezi rostlinou a houbovými patogeny.

Houbové choroby jsou jednou ze zásadních hrozeb pro zemědělství. Jedním z důvodu úspěšného boje hub při napadání rostlin je cílené vypouštění tzv. efektorových molekul, které mají za cíl potlačit rostlinnou imunitu, do rostlinných buněk. Je známo, že sněť kukuřičná (Ustillago maydis) vypouští do buněk kukuřice mimo jiné protein chorismátmutázu (CmuI), která cílí na potlačení tvorby významného obranného hormonu kyseliny salicylové. Kolegové hledali případné vazebné partnery pro CmuI v kukuřici a měli štěstí. Nalezli protein ZmKWL1 patřící mezi kiwelliny. Publikace obsahuje velmi detailní popis mechanismu vazby mezi CmuI a ZmKWL1, která je velmi specifická (je to jediný z 20 kiwellinů nalézajících se v kukuřici, který se na CmuI váže). Následně prokázali, že vazba kiwellinu na CmuI potlačuje jeho negativní efekt na produkci kyseliny salicylové, a proto hraje významnou úlohu při obraně kukuřice vůči sněti. Toto pozorování bylo podpořeno faktem, že pokud byla v kukuřici potlačena tvorba ZmKWL1, byly tyto rostliny mnohem náchylnější k napadení snětí. Kiwelliny a mechanismus jejich působení se tak mohou stát novými herci v dramatu „souboj mezi rostlinou a patogenem“.

Literatura

Han X. et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-018-0857-9.

Wildermuth M. C., Nature, DOI: 10.1038/d41586-019-00092-2.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph. D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze a pracoval v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V současné době bádá pod hlavičkou VŠCHT a Ludwig-Maxmilians-Universität München (LMU). Ve své práci se zabývá interakcí mezi rostlinami a mikroorganismy.
Janda Martin

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné