JMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTop
i

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Nástup kiwellinů

Souboj mezi rostlinou a patogenem
 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 200, 2019/4

Kiwelliny jsou proteiny, které byly v roce 2005 objeveny v kiwi. Jsou jedním ze tří nejzastoupenějších proteinů v jedlé části plodu kiwi. O jejich funkci je známo málo. Zásadní pro lidi je to, že kiwelliny jsou schopné vyvolat alergické reakce (první alergická reakce na kiwi byla popsána v roce 1981 a v tu dobu ještě nebyla spojena s kiwelliny). Nicméně nový objev popsaný v časopise Nature na ně vrhá zcela nové světlo, a to v kontextu interakce mezi rostlinou a houbovými patogeny.

Houbové choroby jsou jednou ze zásadních hrozeb pro zemědělství. Jedním z důvodu úspěšného boje hub při napadání rostlin je cílené vypouštění tzv. efektorových molekul, které mají za cíl potlačit rostlinnou imunitu, do rostlinných buněk. Je známo, že sněť kukuřičná (Ustillago maydis) vypouští do buněk kukuřice mimo jiné protein chorismátmutázu (CmuI), která cílí na potlačení tvorby významného obranného hormonu kyseliny salicylové. Kolegové hledali případné vazebné partnery pro CmuI v kukuřici a měli štěstí. Nalezli protein ZmKWL1 patřící mezi kiwelliny. Publikace obsahuje velmi detailní popis mechanismu vazby mezi CmuI a ZmKWL1, která je velmi specifická (je to jediný z 20 kiwellinů nalézajících se v kukuřici, který se na CmuI váže). Následně prokázali, že vazba kiwellinu na CmuI potlačuje jeho negativní efekt na produkci kyseliny salicylové, a proto hraje významnou úlohu při obraně kukuřice vůči sněti. Toto pozorování bylo podpořeno faktem, že pokud byla v kukuřici potlačena tvorba ZmKWL1, byly tyto rostliny mnohem náchylnější k napadení snětí. Kiwelliny a mechanismus jejich působení se tak mohou stát novými herci v dramatu „souboj mezi rostlinou a patogenem“.

Literatura

Han X. et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-018-0857-9.

Wildermuth M. C., Nature, DOI: 10.1038/d41586-019-00092-2.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...