i

Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Jak se stát členem gangu

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 206, 2019/4

V Evropě se vyskytuje asi 12 tisíc nepůvodních organismů, z čehož čtvrtinu představují invazní druhy s dopadem na prostředí, do něhož pronikly. Ty každý rok způsobí škody ve výši až 20 miliard eur. Petr Pyšek je jednou z nejvýznamnějších světových osobností invazní ekologie. Založil databázi českých invazních rostlin, posléze s kolegy databázi světovou. A v rozhovoru říká: „S většinou nepůvodních druhů nemá smysl bojovat, s těmi opravdu invazními ano.“

Nedávno jste se vrátil z Jižní Afriky. Prý tam „počítáte“ slony? — V Krugerově parku, tedy v klasické savaně, sledujeme diverzitu různých skupin organismů, koexistenci rostlinstva a živočichů. Strukturu tamní vegetace určují zejména tři nejvýraznější krajinotvorní činitelé: klima a s ním související dostupnost vody, požáry – a sloni. Sloni na území parku, který se rozkládá na ploše 20 000 kilometrů čtverečních, nemají žádné přirozené nepřátele a potravy je pro ně dostatek, takže se jejich populace rychle rozrůstá. Dnes jich tam žije na sedmnáct tisíc a už nějakou dobu se mluví o jejich přemnožení a řeší se, co s tím.

Neboť park devastují? — Ono se to takhle nedá říct, slon do té krajiny patří a přispívá k tomu, jak ekosystém funguje. Žere keře a stromy, láme větve, prochází porostem, a tak mění strukturu vegetace, na niž jsou navázáni ptáci, hmyz, v narušených společenstvech dostávají šanci další rostliny, přítomnosti slonů se musí přizpůsobit jiní savci. A proč tam jsme kvůli tomu my: protože střední Evropa má silnou tradici v klasifikaci; přírodniny opravdu známe, jsme zvyklí je pojmenovávat a mapovat diverzitu. A přestože do atraktivní Jižní Afriky, která představuje úžasnou ekologickou laboratoř, jezdí mnoho vědců z celého světa, tak tohle příliš nedělají.

Co všechno sledujete, kromě již zmíněných slonů? — Primárním cílem je zjistit, jakou roli v krajině hraje voda, jestli jsou sezonní řeky dostatečně účinné v udržování diverzity. Sloni chodí k řekám pít v období, kdy je v nich voda, u trvalých řek tak ovlivňují vegetaci po celý rok, u sezonních řek se zdržují převážně v období dešťů. V tomto období má vegetace čas regenerovat a my předpokládáme, že to by mohlo mít příznivý vliv na biodiverzitu rostlin i živočichů. Založili jsme stálé plochy rozmístěné po celém parku, zaznamenáváme v nich různé složky diverzity. Náš tým z Botanického ústavu, který tvoří Martin Hejda, Jan Čuda a já, sepisuje rostliny včetně bylin, které tam jiní ekologové v podstatě ignorují – i botanici se soustřeďují zejména na dřeviny. A máme tam také fotopasti, tuto část výzkumu má na starosti moje dcera Klára. S pomocí místních spolupracovníků je vybíráme zhruba jednou za dva měsíce. Sledujeme savce, kolegové z naší katedry na Přírodovědecké fakultě pod vedením Davida Storcha a Roberta Tropka zaznamenávají ptáky, noční motýly, netopýry. Vše opakujeme v suchém i deštivém období ve třech různých biotopech – u trvalé a sezonní řeky, kontrolní vzorky sbíráme v suché oblasti. Cílem je podchytit, jak diverzita funguje, co ji generuje, a to v souvislosti s oněmi třemi faktory – klimatem, ohněm a slony.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné