Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Tukové buňky s chutí na sladké – nový odstín hnědi

 |  4. 3. 2019
 |  Vesmír 98, 128, 2019/3

Málokdo by si asi přál povzbudit ve svém těle množení a bytnění adipocytů, tedy tukových buněk. Přesto řada výzkumníků věnuje nemalou pozornost způsobům, jak právě tohoto dosáhnout, a věří, že to pomůže v boji s obezitou a diabetem. Trik je v tom, že není tuk jako tuk. Zatímco klasická bílá tuková tkáň energii hlavně ukládá, tzv. hnědá tuková tkáň je tu především od toho, aby energii rychle uvolnila. Spalováním velkého množství tuků a cukrů vyvíjí teplo k udržení stálé tělesné teploty. Hnědá tuková tkáň je tak nezbytná zejména pro malé savce, kteří vykazují velké tepelné ztráty, ale třeba i pro lidské novorozence, kteří se ještě neumějí pořádně třást zimou. S věkem u lidí hnědého tuku ubývá (a klasického bílého přibývá). Přesto se malé množství hnědé tukové tkáně najde i u dospělých. To vede k lákavé myšlence: Co kdyby se tuto jedinečnou tkáň podařilo u obézních pacientů trochu pomnožit a plně aktivovat? Mohl by pak hnědý tuk spalovat kalorie a pomoci hubnout? A pokud hnědá tuková tkáň spaluje i cukry, mohla by její aktivace napomoci se snižováním glykémie u diabetiků?

Zajímavé je, že u myší se za určitých podmínek objevují hnědé tukové buňky i v jinak bílé tukové tkáni. Říkáme jim pak béžové adipocyty (tedy barevně mezi bílými a hnědými), popř. brite (brown-in-white) buňky. Stačí vystavit myšku chladu, což vede k výlevu noradrenalinu z nervových zakončení v tukové tkáni. Podráždění specifických β3 adrenergních receptorů na některých buňkách pak spustí program „hnědnutí“. Zvažuje se proto, zda by podávání látek stimulujících β3 adrenergní receptory způsobilo zhnědnutí a zhubnutí i u lidí. Jenže β receptorů je více, a pokud by uvažovaná látka nebyla dostatečně specifická, nadělala by v těle pěknou paseku. Proto se uvažuje i o alternativních způsobech vyvolávání hnědnutí.

Tak třeba v nedávné práci výzkumníci vystavili chladu tzv. β-less myš, tedy geneticky upraveného hlodavce, který nenese vůbec žádné β adrenergní receptory. Ačkoli u těchto myší nemůže noradrenalin v tukové tkáni normálně fungovat, objevily se i u nich béžové adipocyty. A překvapivě vykazovaly trochu jiné vlastnosti, než na jaké jsme u béžových buněk zvyklí. Nespalovaly téměř žádné tuky, zato velké množství glukózy. Autoři studie je pokřtili G-béžové buňky (protože využívají zejména glykolýzu).

Mlsné G-béžové buňky tak představují další díl složité skládačky. Ukazuje se, že k povzbuzení béžových buněk nejsou potřeba β adrenergní receptory. Jednotlivé skupiny béžových buněk se navíc mohou dost zásadně lišit třeba i v tom, jestli mají chuť spíš na sladké, nebo na tučné. Tak teď už jen aby nám opravdu pomohly shodit.

Chen Y. et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-018-0801-z

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph. D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Na Stockholmské univerzitě se v současnosti zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné