Toxická niva řeky Litavky

Řeka Litavka, ve starších pramenech též Litava, je jen 56 km dlouhá řeka. Pramení na východní straně vrchu Malý Tok v nejmladší české chráněné krajinné oblasti Brdy. Proto také jako jediná středočeská řeka má víceméně podhorský charakter, a jak už napovídá její jméno, je „lítá“, tedy divoká.

Vloni 25. května 2018 o sobě zase dala Litavka vědět povodní, která může být klasifikována jako povodeň s periodicitou 5 až 10 let, a to hlavně na svém horním toku a přítocích. Jednou za několik let při vysokých srážkových úhrnech v prostoru Brd, které Litavka odvodňuje, opravdu nemá slitování a její rozbouřené vody po cestě do Berounky, kam se nakonec vlévá, berou vše, co jim stojí v cestě. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu došlo od roku 1932 k povodni o úrovni dvouleté vody nebo vyšší na Litavce více než 30krát (viz obr. 3). Několikrát v historii se stalo, že Litavka na soutoku s Berounkou při velké povodni dočasně obrátila tok Berounky směrem proti jejímu proudu, což se týká hlavně mlýnského ramene Berounky přímo v Berouně. Takový jev popisují už historické prameny města Berouna z roku 1872, kdy Litavka zvedla hladinu Berounky tak, že zmizel pod hladinou jez proti proudu od ústí Litavky. Je to dáno tím, že povodně na Litavce jsou velmi rychlé, což vyplývá z jejího krátkého toku s vysokým spádem. Na rozdíl od toho na Berounce, která má velké povodí a dlouhý tok, se povodně obvykle rozvíjejí pomalu, takže kulminace na Litavce vždy předchází kulminaci Berounky.