i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Praha minerály šňořená

 |  4. 3. 2019
 |  Vesmír 98, 184, 2019/3

V oborech geologie a paleontologie jsme o Praze informováni mimořádně dobře. Je to pochopitelné – mají dlouhou historii a velikou důležitost. Mineralogie hlavního města dosud zůstávala, až na pár výjimek, v pozadí zájmu. Nová publikace z pera kurátora Národního muzea tuto mezeru konečně vyplňuje.

Od počátku mineralogie jako vědy Praha přitáhla většinu, ne-li všechny profesionální i amatérské mineralogy a geology. Měli tak relativně blízko k výzkumným lokalitám, jež byly v jejich době tu lépe, tu hůře dostupné, dnes však bez výjimky leží na území velké Prahy. Pokud jde o naleziště nerostů, je jich na geologicky pestrém území hlavního města nebývalé množství. Vyskytují se mnohdy dočasně až jednorázově a svým významem už dlouho volala po nějakém důkladnějším zpracování. Ujal se jej Dalibor Velebil, jinak též kurátor mineralogicko-petrologických sbírek Národního muzea.

Velebil shromáždil vše, co bylo o minerálech Prahy známo a roztroušeno v různých periodicích od konce 18. století až do dnešní doby; jen soupis historických článků a pojednání v knize zaujímá sedm stran textu. Většinou jde navíc o nálezy doložené i fyzickými artefakty ve sbírkách Národního muzea, což také autor nezapomíná zdůraznit v obrazové části publikace.

V hlavní části knihy se seznámíme s lokalitami a jejich minerály, ležícími v jednotlivých městských částech Prahy od Běchovic po Žižkov. Jsou to často lokality historické, z nichž v tomto směru zaslouží hlavní pozornost Divoká a Tichá Šárka (Vokovice), zejména však Malá Chuchle, jakési eldorádo dávných pražských mineralogů a sběratelů, kteří zde učinili překvapivé nálezy. Za všechny připomeňme na naše poměry gigantické krystaly křemene, nalezené kolem roku 1883 v Šárce. Největší dochovaný exemplář, s délkou 30 cm a hmotností několika kilogramů, autor vypátral v jisté škole.

Při pročítání stránek s popisem dalších a dalších lokalit se mi vybavila sedmdesátá léta 20. století, kdy mne pražští sběratelé zásobovali balíky nerostů, v nichž nikdy nechyběly hlízy jinak poměrně vzácného destinezitu/diadochitu z Vysočan a velké krystaly sádrovce z Malešic či Štěrbohol. Ty se, jak praví kniha, v souvislosti s tehdejší výstavbou vyskytovaly v nebývalém množství. Kniha je v textu doprovázena mapkami a desítkami fotografií lokalit nebo toho, co po nich zbylo, a samozřejmě i zdařilými snímky nerostů, pořízenými z valné většiny autorem knihy. Přičemž u ukázek nerostů je jistě záslužným a nebývalým jevem, že Velebil uvádí vedle standardních údajů jména nálezců, jakož i sbírkové inventární číslo Národního muzea.

Praha tedy byla a je nalezištěm řady nerostů, mezi nimiž nechybějí i některé značně atraktivní nebo překvapivé, jako velké drúzy kalcitu z Braníku, analcimy z Malé Chuchle, drúzy ametystu z Butovic, našel se zde na několika místech antimonit a millerit a jistě překvapivé byly nálezy vltavínů (Kobylisy) nebo novodobé úspěšné rýžování zlata z vltavských usazenin.

Z území velké Prahy je známo na 50 druhů minerálů, z nichž některé jsou historicky velmi zajímavé, což autor knihy na patřičném místě zdůrazňuje. Dvě ukázky za všechny:

Prvním z nich byla tzv. bruská sůl (podle potoka a brány Brusky na území Hradčan), což byly, jak se později ukázalo, výkvěty síranu hořečnatého – epsomitu na břidlicích, které byly již od 18. století sbírány a propagovány jako léčivo, v tomto případě dosti drastické projímadlo.

Druhým z historického hlediska zajímavým minerálem, který byl zároveň jediným novým pro mineralogický systém z území Prahy, byl paracoquimbit. Popsal jej v roce 1881 Josef Klvaňa, tehdy asistent v Národním muzeu, z nálezu v opuštěné štole, nacházející se dnes na území zoologické zahrady v Troji. Klvaňova práce zůstala nepovšimnuta, takže byl paracoquimbit, jako skutečně dimorfní s dávno známým coquimbitem, znovu popsán a pojmenován v roce 1933 z Chile. Když později revidovali Klvaňův minerál, ztotožnili jej se slavíkitem, i když z hlediska priority by měl přednost Klvaňův název, avšak byl v té době již obsazen. O celé té spletité historii a mnohém dalším vypráví Dalibor Velebil ve své knížce.

Jak jsem již uvedl, kniha je opatřena obsáhlým soupisem mnohdy těžko dostupné literatury a připojen je i bonus v podobě medailonků 16 nejvýznamnějších osobností, které se podílely na mineralogickém prozkoumání Prahy, a to včetně portrétů.

Kniha je výsledkem mravenčí práce autora, který nám tak poskytl první shrnutí této dosud opomíjené, a jak se ukazuje, velmi rozsáhlé tematiky. Stane se také bezpochyby vítanou inspirací pro pražské sběratele, kteří mají možnost sledovat probíhající a opět rychle zanikající odkryvy při zemních pracích a staré nálezy potvrdit nebo nové učinit.

Po formální stránce kniha splňuje požadavky na vědeckou publikaci a i její provedení se nakladatelství Granit opět povedlo. Přeji knize, aby si nalezla co nejpočetnější okruh čtenářů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mineralogie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Martin Bohatý

 

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné