Aktuální číslo:

2019/3

Téma měsíce:

Klam

Mitochondrie od tatínka

 |  4. 3. 2019
 |  Vesmír 98, 126, 2019/3

Při každém početí dochází ke kombinaci DNA od matky a otce. Ne všechny části genetické informace se ale takto míchají – některé se dědí vždy pouze od jednoho z rodičů. Za chromozomy Y vděčí chlapečci výhradně svým otcům, zatímco DNA uložená v autonomních organelách mitochondriích přechází na potomky pouze od matky. Tatínkové nemají do předávání mitochondriální DNA co mluvit. Taková je aspoň současná představa (podrobněji viz Vesmír 86, 546, 2007/9).

Ono každé vajíčko obsahuje mnohonásobně více mitochondrií než spermie, takže příspěvek otce je samosebou spíše zanedbatelný. Krom tohoto počátečního nepoměru se ale u modelových organismů prokázalo, že oněch několik málo mitochondrií, kterými by snad mohla spermie přispět, je po oplození aktivně likvidováno. (Evoluční biologové tento zákrok vysvětlují snahou předcházet pozdějším „válkám organel“ vedeným mezi sobeckými geny z mateřských a otcovských mitochondrií.) Mateřská dědičnost mitochondriální DNA je prakticky dogmatem. Nebyla nikdy zásadně zpochybněna navzdory intenzivnímu studiu mitochondriální DNA v molekulární biologii, genealogii, archeologii i kriminalistice. Na předpokladu mateřské dědičnosti je založena třeba i část datování lidské evoluce a pochopitelně rodičovské genetické poradenství.

A pak se v Americe objeví jeden čtyřletý chlapeček s příznaky mitochondriální poruchy. Je provedeno rutinní genetické vyšetření, které odhalí neobvyklou variabilitu v chlapcově mitochondriální DNA. Následná sekvenace mitochondriální DNA chlapce i jeho příbuzných ukáže, že v této neobvyklé rodině své mitochondrie dětem opakovaně předávají i otcové. A aby toho nebylo málo, najdou se ještě dvě další podobně zvláštní rodiny.

Autoři práce naznačují, že k přenosu otcovských mitochondrií možná dochází častěji, než bychom se nadáli. Jen si toho většinou nevšimneme, pokud se zároveň neobjeví nějaké mitochondriální onemocnění. Spíš se ale zdá, že podobné události budou přece jenom dosti vzácné. Možná že v oněch třech popisovaných rodinách nesou matky nějakou neznámou mutaci, která jejím vajíčkům brání zlikvidovat mitochondrie ze spermií. Každopádně je zřejmé, že nic neplatí zcela absolutně a ani na původ mitochondriální DNA není v přírodě vždycky spolehnutí.

Luo et al. 2018. PNAS. DOI: 10.1073/pnas.1810946115

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph. D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Na Stockholmské univerzitě se v současnosti zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Kompost je mikrobiologické muzeum

Kompost je mikrobiologické muzeum

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2019
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní...
Pozor na zubaře s iluzí

Pozor na zubaře s iluzí

Jan Kremláček  |  4. 3. 2019
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil...
Fantóm rodu archeopteryxov

Fantóm rodu archeopteryxov

Martin Kundrát  |  4. 3. 2019
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné