GMO: Nevím, že nic nevím
| 4. 3. 2019„Vědomí vlastní nevědomosti je součást odbornosti. Pouze experti vědí, jak málo vědí,“ řekl před časem v rozhovoru pro Vesmír americký neurovědec Stuart Firestein (Vesmír 96, 620, 2017/11). Zopakoval zkušenost, kterou získali už antičtí filosofové a kterou v roce 1999 experimentálně doložili psychologové Justin Kruger a David Dunning (DOI: 10.1037/0022-3514.77.6.1121), po nichž fenomén přeceňování vlastních znalostí nekompetentními lidmi dostal jméno Dunningův–Krugerův efekt.
Reprezentativní výzkum mezi americkými dospělými odhalil podobný efekt ve vztahu k problematice GMO. Autoři se ptali respondentů na jejich názor na bezpečnost a užitečnost GMO a na to, jak dobře se podle svého úsudku v problematice orientují. Pak jim dali test s otázkami zaměřenými na genetiku a vědu obecně. Ukázalo se, že lidé mající vůči GMO největší výhrady dopadli v testu nejhůře a zároveň své znalosti nejvíce přeceňovali.
Paralelní studie věnovaná názorům na klimatické změny nepřinesla statisticky významný výsledek. „Předpokládáme, že to lze vysvětlit polarizovaným charakterem tématu klimatických změn. U zpolitizovaných témat může obecná identifikace s politickou ideologií převládnout nad vlivem individuálních znalostí a názorů,“ uvádějí autoři výzkumu.
Fernbach P. M. et al., Nat. Hum. Behav., DOI: 10.1038/s41562-018-0520-3
Ke stažení
článek ve formátu pdf [234,54 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Ustrašená společnost 
