Satelity monitorují rabování hrobek

V prvním tisíciletí před naším letopočtem rozeseli nomádští Skytové po střední Asii bezpočet pohřebních mohyl (kurganů). Své mrtvé pohřbívali do země a navršili na ně mohylu z hlíny nebo kamení. Do hrobů jim dávali i bohatou výbavu včetně šperků a zbraní, mohyly proto vždy lákaly zloděje.

V jakém stavu jsou mohyly v oblastech, v nichž neexistuje pořádná evidence a památková péče? Archeolog Gino Caspari se rozhodl zjistit, zda by pro monitoring kurganů nešlo využít satelitní snímky s vysokým rozlišením. Zaměřil se na severní část čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kterou s kolegy prohlédli na satelitních snímcích několika poskytovatelů a stav hrobek zjišťovali i přímo na místě. Vzhledem k odlehlosti oblasti a k mimořádně silnému policejnímu dozoru (čínský režim se k Ujgurům nechová dvakrát mile) očekávali nízkou míru poškození. To se však nepotvrdilo, postiženy rabováním byly nejméně tři čtvrtiny mohyl.

Pro mohyly o průměru 3–5 metrů nemají satelitní snímky dostatečné rozlišení, ale na větších lze poškození odhalit – uprostřed vyvýšeniny je patrná prohlubeň. Na satelitních snímcích se podíl vyrabovaných hrobek pohyboval mezi 73,8 % a 87,5 %, terénní průzkum dospěl k číslu 74,5 %. Méně spolehlivé bylo vyhodnocení míry poškození.

Podíl vyrabovaných hrobek roste s klesajícím stářím satelitních snímků (od roku 2003 do roku 2012. To napovídá, že plenění pokračuje i v současnosti. Čerstvě vyrabované hroby odhalila i terénní expedice. Popsaná metoda tak nabízí pomoc při sledování vývoje situace a snad by mohla přispět i k účinnější prevenci rabování.

Na satelitních snímcích Ujgurské autonomní oblasti lze rozpoznat vyrabované hrobky z prvního tisícilení př. n. l.Snímek DigitalGlobe

 Caspari G., Heritage, DOI: 10.3390/heritage1020021