MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025
i

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Satelity monitorují rabování hrobek

 |  4. 2. 2019
 |  Vesmír 98, 70, 2019/2

V prvním tisíciletí před naším letopočtem rozeseli nomádští Skytové po střední Asii bezpočet pohřebních mohyl (kurganů). Své mrtvé pohřbívali do země a navršili na ně mohylu z hlíny nebo kamení. Do hrobů jim dávali i bohatou výbavu včetně šperků a zbraní, mohyly proto vždy lákaly zloděje.

V jakém stavu jsou mohyly v oblastech, v nichž neexistuje pořádná evidence a památková péče? Archeolog Gino Caspari se rozhodl zjistit, zda by pro monitoring kurganů nešlo využít satelitní snímky s vysokým rozlišením. Zaměřil se na severní část čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kterou s kolegy prohlédli na satelitních snímcích několika poskytovatelů a stav hrobek zjišťovali i přímo na místě. Vzhledem k odlehlosti oblasti a k mimořádně silnému policejnímu dozoru (čínský režim se k Ujgurům nechová dvakrát mile) očekávali nízkou míru poškození. To se však nepotvrdilo, postiženy rabováním byly nejméně tři čtvrtiny mohyl.

Pro mohyly o průměru 3–5 metrů nemají satelitní snímky dostatečné rozlišení, ale na větších lze poškození odhalit – uprostřed vyvýšeniny je patrná prohlubeň. Na satelitních snímcích se podíl vyrabovaných hrobek pohyboval mezi 73,8 % a 87,5 %, terénní průzkum dospěl k číslu 74,5 %. Méně spolehlivé bylo vyhodnocení míry poškození.

Podíl vyrabovaných hrobek roste s klesajícím stářím satelitních snímků (od roku 2003 do roku 2012. To napovídá, že plenění pokračuje i v současnosti. Čerstvě vyrabované hroby odhalila i terénní expedice. Popsaná metoda tak nabízí pomoc při sledování vývoje situace a snad by mohla přispět i k účinnější prevenci rabování.

 Caspari G., Heritage, DOI: 10.3390/heritage1020021

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...