Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Přidušený tuk

 |  4. 2. 2019
 |  Vesmír 98, 67, 2019/2

Jak známo, obezita a diabetes 2. typu jsou spolu úzce svázány. Bylo navrženo hned několik mechanismů, kterými otylost podněcuje rozvoj cukrovky. Víme například, že narůstající tuková tkáň často trpí nedostatečným přísunem kyslíku, což v důsledku vyvolává zánětlivou reakci a necitlivost k inzulinu. Všeobecně se předpokládalo, že zmíněnou hypoxii způsobuje příliš pomalé rozrůstání cévní sítě, která nestíhá zásobovat expandující tuk. Nově se však ukazuje, že k hypoxii patrně přispívá i zvýšená spotřeba kyslíku samotnými tukovými buňkami.

Kyslík se zužitkovává v buněčných organelách mitochondriích za vzniku molekul ATP, které se pak využívají k pohánění dalších buněčných procesů. Snížená efektivita výroby ATP znamená zvýšené nároky na přísun kyslíku. A k takovému neefektivnímu plýtvání kyslíkem ústícímu až v hypoxii prý dochází právě při obezitě.

Na vině může být vyšší aktivita mitochondriálního membránového proteinu ANT2, na který si teď posvítila skupina výzkumníků z Kalifornie. Aby otestovali předpokládanou klíčovou roli ANT2, připravili mutantní myš se sníženým množstvím tohoto proteinu v tukové tkáni. Při vykrmování těchto zvířat se potvrdilo, že bez ANT2 je spotřeba kyslíku tukovými buňkami nižší a tkáň proto tolik netrpí hypoxií. Ačkoli tak mají mutantní myši tuku hromady, nerozvíjí se v něm zánět a necitlivost k inzulinu. I tlustá myš se sníženým množstvím ANT2 si tak udržuje stálou hladinu krevní glukózy a cukrovka si na ni jen tak nepřijde.

Jak prospívá studium mutantních myší lidem? Ukazuje nám, že snižování aktivity ANT2 může mít jistý terapeutický potenciál. Diabetické pacienty sice nemůžeme nechat cíleně mutovat, jako to umíme s laboratorními zvířaty, farmaceutické firmy se ale jistě pustí do vývoje potenciálních léčiv cílených na ANT2. Tuková tkáň obézních diabetiků se tak snad bude časem moci opět zhluboka nadechnout.

Jong Bae Seo et al., Nature Metabolism, DOI: 10.1038/s42255-018-0003-x

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...