Michal Janata: Rozbřesk soumraku
| 9. 12. 2019 | Vesmír 98, 725, 2019/12
„Slepota se nedá pochopit z hlediska vidoucího. Vidoucí nemá žádná vodítka pro fyziologickou tmu, která sama o sobě je bez vodítek a opor,“ píše autor, filosof, publicista a redaktor, kterého postihla makulární degenerace, onemocnění vedoucí k postupné ztrátě zraku. Kniha je neobyčejnou výpovědí člověka, který se chce o zraku dovědět snad vše, co jen lze – o smyslové fyziologi i patofyziologii, mnoha filosofických směrech vysvětlujících zrakové vnímání, souvislostech s ostatními smysly… Čtenář tak má možnost se hluboce zamyslet nad zrakovým vnímáním našeho světa.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [337,63 kB]
RUBRIKA: Přečetli jsme
O autorovi
Stanislav Vaněk
RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...











