Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Bachovo cembalo

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 669, 2019/12

ad Vesmír 98, 530, 2019/9

Se zájmem jsem si přečetl esej Martina Markla. Připomněla mi jiné podobné úvahy (za všechny klasickou Obranu historie Marca Blocha). Tuším záměrnou nadsázku, kterou autor eseje využil při srovnání matematiky s jinými obory. Paradoxně právě tato nadsázka dle mého názoru nejlépe vystihuje popisovaný problém, jímž jsou populární představy o různých oborech v české společnosti a jejich vliv na percepci kurikula.

Tyto představy jsou nepochybně ovlivněny televizními soutěžemi (hráč: „volím algebru za dva tisíce“; moderátor čte zadání a časoměr odpočítává tiché dvě minuty na úpravu výrazu), ale hlavně naším vlastním vzděláním. Zdánlivá jednoduchost společenskovědních předmětů vedla k jejich hodinové redukci a devalvaci, nastartované již v minulosti vlivem ideologické citlivosti jejich obsahu. I na gymnáziích má dnes dějepis či zeměpis zpravidla dvě, později jen jednu (!) hodinu týdně. V takovém rozsahu se bohužel výuka musí omezit na sdělení nejzákladnějších faktů a předmět budí dojem ještě větší zbytnosti. Spirála se „utahuje“. Nezbývá čas na komplexní kognitivní úlohu, jakou je četba starého písma a kritika textů, které jsou základem evropské kultury. Nezbývá ani na důkladnou kartografickou průpravu, která může propojit matematické uvažování se znalostmi o světě, estetikou a která nás učí, jak se nenechat zmást mediální infografikou. A nakonec nezbývá ani na vysvětlení kauzalit dějů v prostoru, a již vůbec ne na hlubší diskusi výpovědní hodnoty pramenů.

A tak se dostáváme ke zmiňované objektivitě. Oceňuji čistotu a krásu objektivity v matematice i jako svého druhu únik ze světa plurality a rozporuplnosti názorů. Jenže takový svět máme. Hodnotové orientace a postoje lidí se mění územně, historicky a v závislosti na rozšiřujícím se poznání. Ač se o to historikové snaží sebevíce (naposledy T. Snyder v knize Tyranie), nepoučíme se. Nahlížením určitých reálií skrze různé prameny však lépe rozumíme důvodům názorových rozporů a v propojení s matematikou snad i dokážeme odstínit ty, které jsou logicky nekoherentní.

Zde jen poznámka k jinak výtečnému rozhovoru s T. Mikolovem − nevěřím, že sebelepší počítač dokáže pomoci lépe zvolit představitele státu. Zkrátka kvůli rozdílným hodnotám, které voliči bohudík zastávají, množství trade-offs při uskutečňování cílů politiky, a implicitní dynamice znalostní základny − řečeno volně dle Anthonyho Giddense – jsme dnes s každým vynálezem na nejzazším horizontu svého poznání.

Nejsem si tedy zdaleka jistý, že hledání rozdílů v náročnosti a atraktivitě předmětů pomůže v jejich prioritizaci napříč vzdělávacím systémem. Alternativou by mohlo být s apriorním respektem a vědomím esenciální blízkosti oborů lidského poznání studovat, jak jsou o nich utvářeny populární představy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání, Matematika

O autorovi

Pavel Raška

Doc. Mgr. Pavel Raška, Ph.D., (*1982) vystudoval učitelství geografie a historie na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a fyzickou geografii na Masarykově univerzitě v Brně. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se zabývá především historickými a současnými přírodními hrozbami, jejich společenskou reflexí a přístupy ke zmírňování z nich plynoucích rizik.
Raška Pavel

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...