Apalucha

Když mi soused poprvé sdělil, že plánuje A/apaluchu, napadlo mě, že se chystá odjet někam do Jižní Ameriky. Na apaluchu ale vyráží pravidelně, a to jednou na Šumavu, podruhé do Rakouska a příště zase jinam. Nedalo mi to a podívala jsem se na internet: zjistila jsem, že na apaluchu jezdí s dětmi kdekdo – tedy hlavně muži, i když sociální sítě nabízejí také zážitky z „dámských apaluch“. Filmoví fanoušci asi právě nevěřícně kroutí hlavou, neboť dobře vědí, že hlavní dějovou linii filmu S tebou mě baví svět tvoří pánská jízda s potomky označovaná jako expedice Apalucha. A vědí i to, že v „komedii století“ se užívá zvláštních slov jako Ydykseb (Beskydy) či Akvodah (Hadovka). Avšak na rozdíl od slov jednoduše přečtených pozpátku je původ slova apalucha o něco komplikovanější. Pozpátku se čtou slabiky slova cha-lu-pa a na začátek nového slova se přidává ještě písmeno A.

Když užíváme méně obvyklá, situačně vázaná slova, vystavujeme se i riziku, že komunikační partner neporozumí našemu pragmatickému záměru. To může nastat třeba u výrazu směroplatný (z filmu Kulový blesk), jenž zřejmě vznikl propojením slov směrodatný a platný. Zatímco jednoho člověka rozesměje, uleví mu od „zdeúřední“ češtiny, jiný může pojmout podezření, že mluví s jazykovým neumětelem.

Výjimečně se stává, že to zvláštní výrazy z filmů či seriálů dotáhnou až do slovníku. Do Akademického slovníku současné češtiny se lexém apalucha (zatím) nedostal. Podařilo se to ale umělému slovu amarouny s významem ,fiktivní pokrm neznámého, umělého složení a zprav. rosolovité konzistence‘, které známe ze seriálu Návštěvníci. Velkou šanci na zápis do všeobecného lexikonu má také zobecnělý výraz hujer s významem ,snaživec, patolízal‘, který vešel v život zásluhou filmu Marečku, podejte mi pero! V češtině se na jeho základě již vytvořila řada odvozenin, např. hujerský, hujerovat, po hujerovsku, hujersky, hujerka, eurohujer nebo eurohujerství.

Filmy obohacují jazyk nejen izolovanými slovy, ale i celými hláškami. O těch třeba zas někdy příště.