Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Když Ital cituje Itala

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 614, 2019/11

Práce italských vědců jsou v posledních letech citovány mnohem více než dříve. Co se to děje? Vzrostla tak výrazně kvalita italské vědy? Nebo jednoho oboru, který ve statistikách táhne vzhůru celou italskou vědeckou obec? Či snad svět konečně rozpoznal, jaké intelektuální bohatství se na jihu Evropy skrývá?

Kdepak. Pouze se ukázalo, že schopnost kreativně se přizpůsobit novým pravidlům hodnocení vědecké práce a vytěžit z nich maximum bez ohledu na skutečný přínos je univerzální a české triky kolem „kafemlejnku“ nebyly ničím výjimečným.

Itálie se dlouho potýkala s problémem vědeckých „trafik“. V boji proti těmto neblahým praktikám měl pomoci zákon z roku 2010, který postup v akademické hierarchii podmiňoval splněním vybraných publikačních parametrů, mimo jiné množstvím citací, které práce příslušného vědce nasbírají. Reakce italské vědecké komunity se dala předpokládat – spříznění badatelé se začali intenzivně citovat mezi sebou.

Doklady tohoto efektu přinesla trojice italských statistiků v časopise PLOS One. Použili nástroj SciVal, který umožňuje analyzovat a vizualizovat data z databáze Scopus. Zaměřili se na citace z let 2000–2016 a na publikace autorů z deseti zemí včetně Itálie. Sledovali, kolik z celkového množství citací nasbíraných vědci konkrétní země pochází z prací, které mají alespoň jednoho autora ze stejné země.

Grafu z pochopitelných důvodů dominují Spojené státy s nejpočetnější vědeckou obcí. Ve všech zemích podíl národních citací pozvolna roste, Itálie ale v posledních letech vykazuje mnohem rychlejší růst. Od roku 2000 v ní podíl národních citací stoupl z 20,6 % na 30,7 % a země poskočila ze šestého na druhé místo. Zrychlení se projevilo už krátce před přijetím zákona, protože vědci začali citovat starší práce a nárůst se tak prokopíroval i do doby před změnou legislativy.

Autoři analýzy vyloučili všechna přirozená vysvětlení nárůstu a tvrdí, že nejpravděpodobnější je vznik „citačních klubů“ – neformálních skupin, jejichž členové se citují navzájem. Takové kluby se odhalují mnohem hůře než nadužívání autocitací. Závěr analýzy je poučný nejen pro Itálii: „Vědci dovedou rychle reagovat na systém pobídek. Jakákoli úprava zavedeného systému by tedy měla být navržena a implementována s velkou opatrností.“ Autoři doporučují kombinovat čistě bibliometrické hodnocení s peer-review, protože lidský faktor vstoupí do hry v každém případě. Když se ho formálně zbavíme, ohne si pro své potřeby i zdánlivě objektivní a nestrannou statistiku.

Baccini A. et al., PLOS One, DOI: 10.1371/journal.pone.0221212

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné