i

Aktuální číslo:

2020/1

Téma měsíce:

Závislost

Whitney Museum of American Art aneb Rafinerie podruhé

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 602, 2019/10

S muzeem Whitney se mohli čtenáři Vesmíru již setkat (Vesmír 94, 122, 2015/2), do roku 2014 sídlilo na Madison Avenue v budově od Marcela Breuera. Snaha rozšířit tuto galerii zaměřenou na americké umění vedla k tomu, že v roce 2015 se muzeum přestěhovalo do velké nové budovy v jiné lokalitě. Jako tvůrce si vybralo Renza Piana – i s ním se již čtenáři Vesmíru potkali, je autorem nového mrakodrapu New York Times (Vesmír 93, 470, 2014/7–8).

Renzo Piano vytvořil muzeem Whitney novou, soudobou variantu kulturní budovy, která se hlásí k industriální estetice. Jednu takovou slavnou budovu již v letech 1972–1977 postavil spolu s Richardem Rogersem v Paříži – Centre Pompidou neboli „Rafinerii“. Ta vystavila na odiv strukturu i technické rozvody a ještě přidala zasklené eskalátory plazící se jako had po kovové konstrukci. Pařížská stavba nemá svým měřítkem žádný vztah k svému městskému kontextu a její charakter nebere ohled na okolní činžovní svět 19. století. S budovou Whitney byla situace rozehraná odlišně. Piano vyšel z charakteru okolí, které je samo v nemalé míře industriální, a navíc se v současnosti radikálně proměňuje vlivem investic, které do okolí láká visutý park High Line (Vesmír 93, 250, 2014/4). Současné Whitney je tak budovou, která vnější formou odkazuje k průmyslovým stavbám, může připomínat teplárnu či elektrárnu, z některých úhlů i skladiště či můstky nákladních lodí. Odkazy nejsou doslovné, zato široce rozehrané. Plechový plášť bez detailů může připomínat současné výrobní haly. „Zadní“ průčelí, sousedící se skutečným průmyslovým areálem, doplňuje velký komín – jasný znak průmyslových staveb. Nečleněné plochy bez oken druhého průčelí (skrývající galerie) evokují továrny a kontejnery.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jiří Tourek

Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.
Tourek Jiří

Doporučujeme

Léčba psychedeliky

Léčba psychedeliky

Zuzana Postránecká  |  6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna

Chobotnice z Londýna

Petr Jan Juračka  |  6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století

Smysl a etika archeologie ve 21. století

Martin Gojda  |  6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné