Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

New York Times Building

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 470, 2014/7

New York ani Chicago, které je dalším mateřským městem mrakodrapů, se v posledních letech nezdály být ve stavbě těchto věží příliš aktivní. Výjimkou snad může být nahrazení slavných „dvojčat“, věží World Trade Center v New Yorku, stavbou One World Trade Center. Touto stavbou získal New York zpět alespoň část dávno ztraceného prvenství. Se svými 541 metry je One World Trade Center nejvyšší stavbou USA a také západní polokoule. Aby se vůbec o nějakém výrazném prvenství dalo mluvit, musela se vynechat celá polovina planety, tedy východní hemisféra, především Blízký východ a oblast Číny.

Při stavbě mrakodrapů hrály vždy svou roli jak otázky praktické, přímo utilitární, tak otázky prestiže a snahy předehnat ostatní, předvést se. Nikdo nikdy nestaví výškovou budovu jen kvůli předvádění se, za každou stavbou je přísný kalkul, prestiž je ale součástí takové kalkulace. U supermrakodrapů (nad 300 m) a megamrakodrapů (nad 600 m) to platí dvojnásob. A zatímco u staveb na blízkém východě, v Rusku nebo Číně lze vycítit výrazný podíl touhy po prestiži, v západní civilizaci, USA nevyjímaje, získaly navrch ohledy utilitární. Mrakodrap je výsledkem přísně racionálního ekonomického propočtu. Potřeba předehnat ostatní, touha mít nejvyšší budovu světa se nějak vytratila. New York držel světový rekord do roku 1974, tedy po většinu 20. století. Tehdy ho přebralo Chicago, kterému vydržel do roku 1998, kdy ho převzal Kuala Lumpur v Malajsii (Petronas Twins Towers). Od tohoto momentu se v překonávání výškových limitů nadále uplatňují již jen asijské státy.

Výškové světové rekordy v New Yorku již nepadají, ale význačné slovo do diskuse tu ještě může zaznít. V roce 2007 byl na Manhattanu dokončen mrakodrap, který je z architektonického hlediska mnohem zajímavější a podnětnější než většina světových výškových rekordmanů (One World Trade Center nevyjímaje). Jde o nové sídlo nejslavnějších newyorských novin The New York Times, po nichž je i budova pojmenována. New York Times Building je „pouze“ 319 metrů vysoká, plně to však vynahrazuje svou architektonickou kvalitou. Autorem stavby je slavný italský architekt Renzo Piano a jeho ateliér jménem Renzo Piano Building Workshop (RPBW), což lze volně přeložit jako stavební dílna, což zase odkazuje ke středověkým stavebním hutím, kde pod vedením mistra pracují řemeslníci na společném díle, nejčastěji katedrále.

Kulturní veřejnosti je Renzo Piano znám jako spoluautor známého Centre Georges Pompidou v Paříži (spolu s Richardem Rogersem) postaveného v letech 1971–1977. Tato kultovní ikona, milovaná i nenáviděná a někdy přezdívaná „rafinérie“, bývá řazena k raným dílům stylu „high-tech“. U tohoto stylu Renzo Piano zůstal a vytvořil v něm i newyorský mrakodrap. Dalo by se dokonce s nadsázkou říci, že zmíněný mrakodrap je jako Centre Pompidou postavené na výšku, jen v mnohem kultivovanější a elegantnější podobě. Elegance je vůbec asi nejvýstižnější slovo při popisu této stavby. Štíhlý, jednoduchý hranol pěkných proporcí je členěn pásy ocelových příhradových nosníků a transparentními deskami, které tvoří samotné průčelí s okny. V noci, když se uvnitř budovy svítí, vynikne její filigránská transparentnost. Ve dne je zřetelnější její přísné, ale vysoce elegantní zpracování detailů. Detaily jsou to zvláštní, ne typicky architektonické, často jde o ocelové pilíře, nosníky, traverzy, různé klouby či spoje, kovové desky, rámy, rastry apod. Charakteristickým materiálem je kov (ocel) a sklo. S hight-tech architekturou se pojí snaha nalézat krásu v technice, a to se Pianovi v této budově povedlo vrchovatou měrou. Pro diváka to nemusí zprvu být nic samozřejmého, je třeba se trochu učit takové dílo ocenit. Pokud se o to pozorovatel pokusí, odměnou mu brzy bude cit pro krásu staveb a schopnost ocenit esteticky dokonalý technický výtvor.

S high-tech architekturou a její krásou techniky se však také pojí „víra v techniku“, přesvědčení, že technika může vyřešit podstatné problémy společnosti. Toto mínění je pak vyjádřené stavbou. Takové bylo jistě pozadí návrhu Centre Pompidou od autorské dvojice Piano + Rogers, budovy Lloyd’s building (1978–1984) v Londýně od Richarda Rogerse nebo známého mrakodrapu HSBC Building v Hongkongu od Normana Fostera z osmdesátých let. Podobně vyhraněné přesvědčení bohudík již větší část společnosti nesdílí a nezdá se ani, že mrakodrap New York Times by měl vyjadřovat stejnou víru v technické možnosti, přesto je v něm snaha vyjádřit racionalitu, modernost a opravdovost určitě přítomná. Skutečně kvalitní architektura překonává možné chybějící metry.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jiří Tourek

Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.
Tourek Jiří

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné