i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Z topiče manažerem

Příběh respiračního komplexu II
 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 33, 2019/1

Buněčné elektrárny – mitochondrie – jsou pro život buňky nepostradatelné. Pokud jsou nefunkční, získává důležitou signalizační roli vědci dosud spíš opomíjený mitochondriální komplex II. Co víc, dnes již víme, že právě on může významně ovlivnit růst nádorů.

Mitochondrie jsou organely odpovědné za produkci buněčné energie, tj. jakési miniaturní buněčné elektrárny. Každá lidská buňka jich má desítky až stovky. To je mnohem víc, než kolik elektráren vlastní průměrná energetická společnost, což činí z buňky energetického magnáta. Předchůdci eukaryotických buněk získaly mitochondrie před mnoha miliardami let tím, že pozřely primordiální bakterii v oboustranně výhodné evoluční transakci. Tak se ustavila současná symbióza: buňka mitochondrie zásobuje živinami a nabízí stabilní životní prostředí, zatímco mitochondrie buňku na oplátku zásobují energií. Díky symbiotickému původu má mitochondrie vlastní DNA a je ohraničena dvojí membránou; vnější pochází z plazmatické membrány původní buňky, vnitřní je z původní bakterie.

Energie se v mitochondriích produkuje v procesu dýchání neboli respirace, který je ekvivalentní spalování uhlí nebo zemního plynu v elektrárně tepelné (obr. 1). Všechny důležité složky tepelné elektrárny jsou přítomny i v mitochondriích. Mitochondrie mají k dispozici dopravníky na „uhlí“ v podobě transportérů specifických metabolitů v mitochondriálních membránách, drcení „uhlí“ a jeho spalování probíhá v kaskádě enzymatických reakcí souborně zvaných Krebsův cyklus a samotnou produkci energie pomocí turbín zabezpečuje proces oxidativní fosforylace.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorech

Jakub Rohlena

Jiří Neužil

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné