Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Mléko a stárnutí mozku

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 40, 2019/1

V článku Člověk býložravcem (Vesmír 97, 498, 2018/9) autor zmiňuje, že „…v dospělosti bychom se měli omezit maximálně na 200 ml [mléka] denně. Jinak bychom riskovali rychlejší stárnutí našeho mozku...“ Přiznám se, že odkaz mi nepřipadá dostatečně přesvědčivý.

ptá se Jan Válka, Praha, odpovídá František Vyskočil, PřF UK

Ve svém článku Člověk býložravcem jsem připomněl jisté riziko pití mléka v dospělosti s použitím odborného článku z roku 2014. [1]. Pravdou je, že tato megastudie shrnuje především poznatky na zvířecích modelech. To ale nevylučuje kvalifikovanou opatrnost pro aplikaci u lidí, i když existují práce, které to podporují.

Od r. 1999 víme, že laboratorní hlodavci ztrácejí pod vlivem galaktózy poznávací („inteligentní“) schopnosti. [2] Jejich mozek projevuje poměrně rychle, po několika týdnech, příp. měsících podávání galaktózy, znaky rychlého stárnutí. Děje se tak díky vzniku a působení koncových glykačních produktů, jejichž koncentrace se zvyšují i v moči. Podobně působí fruktóza (ovocný cukr), která u myší a zřejmě i u člověka nadto podporuje vznik diabetu II. typu, což ještě víc zhoršuje jeho pověst nezasycujícího cukru přidávaného ve formě kukuřičného sirupu do četných potravin, který je obzvláště schopen se měnit pohotově na tělesný tuk. Aplikace galaktózy ale především slouží jako model stárnutí mozku a jeho výkonnosti pro výzkumné účely. Např. pro studium nadějné skupiny tzv. senolytik zpomalujících stárnutí. Dnes se na galaktózou poškozených myších mozcích studují takové látky, jako je kontroverzní metabolit karnitin či běžné léčivo metformin proti diabetu II. typu. Nebo se zkoumá ochranná úloha melatoninu, který známe především jako hormon usínání, ale který se aktivně hromadí v mitochondriích a likviduje volné kyslíkové radikály přímo v místě jejich vzniku při „spalování“ (oxidativní fosforylaci) potravy.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství, Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné