Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Mléko a stárnutí mozku

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 40, 2019/1

V článku Člověk býložravcem (Vesmír 97, 498, 2018/9) autor zmiňuje, že „…v dospělosti bychom se měli omezit maximálně na 200 ml [mléka] denně. Jinak bychom riskovali rychlejší stárnutí našeho mozku...“ Přiznám se, že odkaz mi nepřipadá dostatečně přesvědčivý.

ptá se Jan Válka, Praha, odpovídá František Vyskočil, PřF UK

Ve svém článku Člověk býložravcem jsem připomněl jisté riziko pití mléka v dospělosti s použitím odborného článku z roku 2014. [1]. Pravdou je, že tato megastudie shrnuje především poznatky na zvířecích modelech. To ale nevylučuje kvalifikovanou opatrnost pro aplikaci u lidí, i když existují práce, které to podporují.

Od r. 1999 víme, že laboratorní hlodavci ztrácejí pod vlivem galaktózy poznávací („inteligentní“) schopnosti. [2] Jejich mozek projevuje poměrně rychle, po několika týdnech, příp. měsících podávání galaktózy, znaky rychlého stárnutí. Děje se tak díky vzniku a působení koncových glykačních produktů, jejichž koncentrace se zvyšují i v moči. Podobně působí fruktóza (ovocný cukr), která u myší a zřejmě i u člověka nadto podporuje vznik diabetu II. typu, což ještě víc zhoršuje jeho pověst nezasycujícího cukru přidávaného ve formě kukuřičného sirupu do četných potravin, který je obzvláště schopen se měnit pohotově na tělesný tuk. Aplikace galaktózy ale především slouží jako model stárnutí mozku a jeho výkonnosti pro výzkumné účely. Např. pro studium nadějné skupiny tzv. senolytik zpomalujících stárnutí. Dnes se na galaktózou poškozených myších mozcích studují takové látky, jako je kontroverzní metabolit karnitin či běžné léčivo metformin proti diabetu II. typu. Nebo se zkoumá ochranná úloha melatoninu, který známe především jako hormon usínání, ale který se aktivně hromadí v mitochondriích a likviduje volné kyslíkové radikály přímo v místě jejich vzniku při „spalování“ (oxidativní fosforylaci) potravy.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství, Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...