Aktuální číslo:

2019/3

Téma měsíce:

Klam

Mléko a stárnutí mozku

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 40, 2019/1

V článku Člověk býložravcem (Vesmír 97, 498, 2018/9) autor zmiňuje, že „…v dospělosti bychom se měli omezit maximálně na 200 ml [mléka] denně. Jinak bychom riskovali rychlejší stárnutí našeho mozku...“ Přiznám se, že odkaz mi nepřipadá dostatečně přesvědčivý.

ptá se Jan Válka, Praha, odpovídá František Vyskočil, PřF UK

Ve svém článku Člověk býložravcem jsem připomněl jisté riziko pití mléka v dospělosti s použitím odborného článku z roku 2014. [1]. Pravdou je, že tato megastudie shrnuje především poznatky na zvířecích modelech. To ale nevylučuje kvalifikovanou opatrnost pro aplikaci u lidí, i když existují práce, které to podporují.

Od r. 1999 víme, že laboratorní hlodavci ztrácejí pod vlivem galaktózy poznávací („inteligentní“) schopnosti. [2] Jejich mozek projevuje poměrně rychle, po několika týdnech, příp. měsících podávání galaktózy, znaky rychlého stárnutí. Děje se tak díky vzniku a působení koncových glykačních produktů, jejichž koncentrace se zvyšují i v moči. Podobně působí fruktóza (ovocný cukr), která u myší a zřejmě i u člověka nadto podporuje vznik diabetu II. typu, což ještě víc zhoršuje jeho pověst nezasycujícího cukru přidávaného ve formě kukuřičného sirupu do četných potravin, který je obzvláště schopen se měnit pohotově na tělesný tuk. Aplikace galaktózy ale především slouží jako model stárnutí mozku a jeho výkonnosti pro výzkumné účely. Např. pro studium nadějné skupiny tzv. senolytik zpomalujících stárnutí. Dnes se na galaktózou poškozených myších mozcích studují takové látky, jako je kontroverzní metabolit karnitin či běžné léčivo metformin proti diabetu II. typu. Nebo se zkoumá ochranná úloha melatoninu, který známe především jako hormon usínání, ale který se aktivně hromadí v mitochondriích a likviduje volné kyslíkové radikály přímo v místě jejich vzniku při „spalování“ (oxidativní fosforylaci) potravy.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství, Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Kompost je mikrobiologické muzeum

Kompost je mikrobiologické muzeum

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2019
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní...
Pozor na zubaře s iluzí

Pozor na zubaře s iluzí

Jan Kremláček  |  4. 3. 2019
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil...
Fantóm rodu archeopteryxov

Fantóm rodu archeopteryxov

Martin Kundrát  |  4. 3. 2019
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné