MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Mléko a stárnutí mozku

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 40, 2019/1

V článku Člověk býložravcem (Vesmír 97, 498, 2018/9) autor zmiňuje, že „…v dospělosti bychom se měli omezit maximálně na 200 ml [mléka] denně. Jinak bychom riskovali rychlejší stárnutí našeho mozku...“ Přiznám se, že odkaz mi nepřipadá dostatečně přesvědčivý.

ptá se Jan Válka, Praha, odpovídá František Vyskočil, PřF UK

Ve svém článku Člověk býložravcem jsem připomněl jisté riziko pití mléka v dospělosti s použitím odborného článku z roku 2014. [1]. Pravdou je, že tato megastudie shrnuje především poznatky na zvířecích modelech. To ale nevylučuje kvalifikovanou opatrnost pro aplikaci u lidí, i když existují práce, které to podporují.

Od r. 1999 víme, že laboratorní hlodavci ztrácejí pod vlivem galaktózy poznávací („inteligentní“) schopnosti. [2] Jejich mozek projevuje poměrně rychle, po několika týdnech, příp. měsících podávání galaktózy, znaky rychlého stárnutí. Děje se tak díky vzniku a působení koncových glykačních produktů, jejichž koncentrace se zvyšují i v moči. Podobně působí fruktóza (ovocný cukr), která u myší a zřejmě i u člověka nadto podporuje vznik diabetu II. typu, což ještě víc zhoršuje jeho pověst nezasycujícího cukru přidávaného ve formě kukuřičného sirupu do četných potravin, který je obzvláště schopen se měnit pohotově na tělesný tuk. Aplikace galaktózy ale především slouží jako model stárnutí mozku a jeho výkonnosti pro výzkumné účely. Např. pro studium nadějné skupiny tzv. senolytik zpomalujících stárnutí. Dnes se na galaktózou poškozených myších mozcích studují takové látky, jako je kontroverzní metabolit karnitin či běžné léčivo metformin proti diabetu II. typu. Nebo se zkoumá ochranná úloha melatoninu, který známe především jako hormon usínání, ale který se aktivně hromadí v mitochondriích a likviduje volné kyslíkové radikály přímo v místě jejich vzniku při „spalování“ (oxidativní fosforylaci) potravy.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství, Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...