i

Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Létající obři

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 2, 2019/1

Částice větší než 10 μm jsou z hlediska prachu gigantické. Proto se jim říká „giant particles“. Ještě před několika lety unikaly pozornosti. Předpokládalo se, že tak velké kusy hmoty nemohou doputovat na velké vzdálenosti, neboť je gravitace přitáhne k zemi už nedaleko zdroje. Chtít tehdy uveřejnit na toto téma odborný článek znamenalo být podezřelý z chyby při sběru částic. Týmu Geologického ústavu AV ČR se to povedlo hned několikrát.

Poprvé se s nimi setkali v březnu 2007 na povrchu čerstvého sněhu v Krkonoších a okolí Poličky. Právě čerstvý sníh tehdy zafungoval jako spolehlivý ukazatel, že nejde o zapomenutý prach usazovaný během celé zimy. To bylo důležité. Některá prachová zrna totiž byla mimořádně veliká. A co víc, nesla stopy po opracování říčními a větrnými procesy, což společně s pylovou a dalšími chemickými analýzami ukázalo, že přiletěla z 1300 km vzdálených stepí na jihu Ukrajiny, a ne ze severní Afriky, jak se původně předpokládalo.

Druhé setkání s prachovými giganty nastalo na jaře 2010. Letadla nad Evropou tehdy nemohla několik dnů do vzduchu kvůli prachu vychrlenému islandskou sopkou Eyjafjallajökull. Do Česka dolétla vulkanická skla společně s krystaly pyroxenů a amfibolů o velikosti až několika desítek mikrometrů. Měla to k nám přes 2400 km.

„Saharské obry“ – křemeny i úlomky schránek rozsivek – měl tým možnost studovat v roce 2014.

V posledních letech se ukazuje, že putování takto velkých částic na vzdálenost několika tisíc kilometrů je celkem běžný jev. Když kupř. v březnu 2012 zkoumali korejští vědci čerstvě usazený prach, zjistili, že pochází z více než 1900 km vzdálené pouště Gobi. Částic větších než 10 mikrometrů bylo ve zkoumaném materiálu 20 % a tvořily 89 % celkového objemu vzorků. Roku 2016 jiný tým na lapačích uprostřed Atlantiku zachytil křemeny a slídy o velikosti až 250 mikrometrů.

Nejde jen o nutnost poopravit představy o celkovém objemu prachových částic v atmosféře, ale i o mechanismech jeho transportu. Roli hrubého prachu podceňují i klimatické modely nebo rekonstrukce. Až bude k dispozici jednoduché a spolehlivé rozlišení původu částic, bude možné o těchto procesech říci mnoho, co nám dosud zůstává skryto.

V tomto čísle o částicích v ovzduší viz též článek „Ohňostroje a kvalita ovzduší“ Šárky Antošové a Jáchyma Brzeziny.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra, Geologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Leona Chadimová

Leona Chadimová (*1980), vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2004 je v Geologickém ústavu AV ČR zaměstnána v Oddělení geologických procesů. Specializuje se na rozvoj multidisciplinárního přístupu ve studiu zejména devonských vápencových hornin pomocí kombinace petrofyzikálních metod zahrnující měření magnetických vlastností (susceptibility) a gamaspektrometrie. Zabývá se identifikací zdrojů nečistot zachycených ve vápencových sledech se zaměřením na prachové částice. Paralelně se věnuje i studiu ukládání a dálkového přemisťování prachových částic v současnosti.

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné