mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Létající obři

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 2, 2019/1

Částice větší než 10 μm jsou z hlediska prachu gigantické. Proto se jim říká „giant particles“. Ještě před několika lety unikaly pozornosti. Předpokládalo se, že tak velké kusy hmoty nemohou doputovat na velké vzdálenosti, neboť je gravitace přitáhne k zemi už nedaleko zdroje. Chtít tehdy uveřejnit na toto téma odborný článek znamenalo být podezřelý z chyby při sběru částic. Týmu Geologického ústavu AV ČR se to povedlo hned několikrát.

Poprvé se s nimi setkali v březnu 2007 na povrchu čerstvého sněhu v Krkonoších a okolí Poličky. Právě čerstvý sníh tehdy zafungoval jako spolehlivý ukazatel, že nejde o zapomenutý prach usazovaný během celé zimy. To bylo důležité. Některá prachová zrna totiž byla mimořádně veliká. A co víc, nesla stopy po opracování říčními a větrnými procesy, což společně s pylovou a dalšími chemickými analýzami ukázalo, že přiletěla z 1300 km vzdálených stepí na jihu Ukrajiny, a ne ze severní Afriky, jak se původně předpokládalo.

Druhé setkání s prachovými giganty nastalo na jaře 2010. Letadla nad Evropou tehdy nemohla několik dnů do vzduchu kvůli prachu vychrlenému islandskou sopkou Eyjafjallajökull. Do Česka dolétla vulkanická skla společně s krystaly pyroxenů a amfibolů o velikosti až několika desítek mikrometrů. Měla to k nám přes 2400 km.

„Saharské obry“ – křemeny i úlomky schránek rozsivek – měl tým možnost studovat v roce 2014.

V posledních letech se ukazuje, že putování takto velkých částic na vzdálenost několika tisíc kilometrů je celkem běžný jev. Když kupř. v březnu 2012 zkoumali korejští vědci čerstvě usazený prach, zjistili, že pochází z více než 1900 km vzdálené pouště Gobi. Částic větších než 10 mikrometrů bylo ve zkoumaném materiálu 20 % a tvořily 89 % celkového objemu vzorků. Roku 2016 jiný tým na lapačích uprostřed Atlantiku zachytil křemeny a slídy o velikosti až 250 mikrometrů.

Nejde jen o nutnost poopravit představy o celkovém objemu prachových částic v atmosféře, ale i o mechanismech jeho transportu. Roli hrubého prachu podceňují i klimatické modely nebo rekonstrukce. Až bude k dispozici jednoduché a spolehlivé rozlišení původu částic, bude možné o těchto procesech říci mnoho, co nám dosud zůstává skryto.

V tomto čísle o částicích v ovzduší viz též článek „Ohňostroje a kvalita ovzduší“ Šárky Antošové a Jáchyma Brzeziny.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra, Geologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Leona Chadimová

Leona Chadimová (*1980), vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2004 je v Geologickém ústavu AV ČR zaměstnána v Oddělení geologických procesů. Specializuje se na rozvoj multidisciplinárního přístupu ve studiu zejména devonských vápencových hornin pomocí kombinace petrofyzikálních metod zahrnující měření magnetických vlastností (susceptibility) a gamaspektrometrie. Zabývá se identifikací zdrojů nečistot zachycených ve vápencových sledech se zaměřením na prachové částice. Paralelně se věnuje i studiu ukládání a dálkového přemisťování prachových částic v současnosti.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...