Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Když počítače nosily sukně

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 545, 2018/9

Příběh knihy je spojen s historií Národního poradního výboru pro letectví (NACA), který byl založen v roce 1915, dva roky před vstupem USA do první světové války. K velkému rozvoji výzkumného střediska NACA (NACA Langley Aeronautical Laboratory) došlo v druhé polovině třicátých let a zejména po vstupu USA do 2. světové války. V roce 1935 do Langley nastoupilo prvních pět matematiček a došlo k oddělení výpočtů od experimentálního výzkumu („matematičky dokážou za dopoledne spolehlivěji spočítat to, co inženýři počítají celý den“).

Připomeňme, že první polovina dvacátého století byla doba, kdy většina žen se starala o domácnost a v jižních státech USA ještě platila pro barevné obyvatele segregace ve veřejném prostoru. V roce 1958 se středisko stalo součástí nově vzniklého Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Autorka uvádí „Skutečnost, že NASA přijímala černošky na pozice matematiček i v době segregace a navíc na americkém Jihu, je zcela v rozporu s naším očekáváním a zpochybňuje mnohé z našich představ o americké historii“. A nejen to, ve společnosti převládal pohled úzce zaměřených ekonomů: „Na slovo vesmír se Langley, zaměřené na letadla, dlouho dívalo s opovržením. Kongres upozorňoval vědce, aby neplýtvali penězi daňových poplatníků na „science-fiction“ a na sny o kosmických letech s lidskou posádkou.“

Při čtení knihy si uvědomíme také proměny společenské atmosféry v USA: „Ať už vesmírné ambice Spojených států působily jakkoli nereálně, vyslat člověka do vesmíru začínalo vypadat jako poměrně snadný úkol v porovnání se snahou posadit černého a bílého studenta do jedné virginské učebny.“ Na pozadí těchto společenských změn, vypráví autorka napínavé příběhy úspěchu v letectví a posléze dobývání kosmu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné