Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Když počítače nosily sukně

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 545, 2018/9

Příběh knihy je spojen s historií Národního poradního výboru pro letectví (NACA), který byl založen v roce 1915, dva roky před vstupem USA do první světové války. K velkému rozvoji výzkumného střediska NACA (NACA Langley Aeronautical Laboratory) došlo v druhé polovině třicátých let a zejména po vstupu USA do 2. světové války. V roce 1935 do Langley nastoupilo prvních pět matematiček a došlo k oddělení výpočtů od experimentálního výzkumu („matematičky dokážou za dopoledne spolehlivěji spočítat to, co inženýři počítají celý den“).

Připomeňme, že první polovina dvacátého století byla doba, kdy většina žen se starala o domácnost a v jižních státech USA ještě platila pro barevné obyvatele segregace ve veřejném prostoru. V roce 1958 se středisko stalo součástí nově vzniklého Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Autorka uvádí „Skutečnost, že NASA přijímala černošky na pozice matematiček i v době segregace a navíc na americkém Jihu, je zcela v rozporu s naším očekáváním a zpochybňuje mnohé z našich představ o americké historii“. A nejen to, ve společnosti převládal pohled úzce zaměřených ekonomů: „Na slovo vesmír se Langley, zaměřené na letadla, dlouho dívalo s opovržením. Kongres upozorňoval vědce, aby neplýtvali penězi daňových poplatníků na „science-fiction“ a na sny o kosmických letech s lidskou posádkou.“

Při čtení knihy si uvědomíme také proměny společenské atmosféry v USA: „Ať už vesmírné ambice Spojených států působily jakkoli nereálně, vyslat člověka do vesmíru začínalo vypadat jako poměrně snadný úkol v porovnání se snahou posadit černého a bílého studenta do jedné virginské učebny.“ Na pozadí těchto společenských změn, vypráví autorka napínavé příběhy úspěchu v letectví a posléze dobývání kosmu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...