fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Když počítače nosily sukně

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 545, 2018/9

Příběh knihy je spojen s historií Národního poradního výboru pro letectví (NACA), který byl založen v roce 1915, dva roky před vstupem USA do první světové války. K velkému rozvoji výzkumného střediska NACA (NACA Langley Aeronautical Laboratory) došlo v druhé polovině třicátých let a zejména po vstupu USA do 2. světové války. V roce 1935 do Langley nastoupilo prvních pět matematiček a došlo k oddělení výpočtů od experimentálního výzkumu („matematičky dokážou za dopoledne spolehlivěji spočítat to, co inženýři počítají celý den“).

Připomeňme, že první polovina dvacátého století byla doba, kdy většina žen se starala o domácnost a v jižních státech USA ještě platila pro barevné obyvatele segregace ve veřejném prostoru. V roce 1958 se středisko stalo součástí nově vzniklého Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Autorka uvádí „Skutečnost, že NASA přijímala černošky na pozice matematiček i v době segregace a navíc na americkém Jihu, je zcela v rozporu s naším očekáváním a zpochybňuje mnohé z našich představ o americké historii“. A nejen to, ve společnosti převládal pohled úzce zaměřených ekonomů: „Na slovo vesmír se Langley, zaměřené na letadla, dlouho dívalo s opovržením. Kongres upozorňoval vědce, aby neplýtvali penězi daňových poplatníků na „science-fiction“ a na sny o kosmických letech s lidskou posádkou.“

Při čtení knihy si uvědomíme také proměny společenské atmosféry v USA: „Ať už vesmírné ambice Spojených států působily jakkoli nereálně, vyslat člověka do vesmíru začínalo vypadat jako poměrně snadný úkol v porovnání se snahou posadit černého a bílého studenta do jedné virginské učebny.“ Na pozadí těchto společenských změn, vypráví autorka napínavé příběhy úspěchu v letectví a posléze dobývání kosmu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...