Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Když počítače nosily sukně

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 545, 2018/9

Příběh knihy je spojen s historií Národního poradního výboru pro letectví (NACA), který byl založen v roce 1915, dva roky před vstupem USA do první světové války. K velkému rozvoji výzkumného střediska NACA (NACA Langley Aeronautical Laboratory) došlo v druhé polovině třicátých let a zejména po vstupu USA do 2. světové války. V roce 1935 do Langley nastoupilo prvních pět matematiček a došlo k oddělení výpočtů od experimentálního výzkumu („matematičky dokážou za dopoledne spolehlivěji spočítat to, co inženýři počítají celý den“).

Připomeňme, že první polovina dvacátého století byla doba, kdy většina žen se starala o domácnost a v jižních státech USA ještě platila pro barevné obyvatele segregace ve veřejném prostoru. V roce 1958 se středisko stalo součástí nově vzniklého Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Autorka uvádí „Skutečnost, že NASA přijímala černošky na pozice matematiček i v době segregace a navíc na americkém Jihu, je zcela v rozporu s naším očekáváním a zpochybňuje mnohé z našich představ o americké historii“. A nejen to, ve společnosti převládal pohled úzce zaměřených ekonomů: „Na slovo vesmír se Langley, zaměřené na letadla, dlouho dívalo s opovržením. Kongres upozorňoval vědce, aby neplýtvali penězi daňových poplatníků na „science-fiction“ a na sny o kosmických letech s lidskou posádkou.“

Při čtení knihy si uvědomíme také proměny společenské atmosféry v USA: „Ať už vesmírné ambice Spojených států působily jakkoli nereálně, vyslat člověka do vesmíru začínalo vypadat jako poměrně snadný úkol v porovnání se snahou posadit černého a bílého studenta do jedné virginské učebny.“ Na pozadí těchto společenských změn, vypráví autorka napínavé příběhy úspěchu v letectví a posléze dobývání kosmu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...