Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Když počítače nosily sukně

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 545, 2018/9

Příběh knihy je spojen s historií Národního poradního výboru pro letectví (NACA), který byl založen v roce 1915, dva roky před vstupem USA do první světové války. K velkému rozvoji výzkumného střediska NACA (NACA Langley Aeronautical Laboratory) došlo v druhé polovině třicátých let a zejména po vstupu USA do 2. světové války. V roce 1935 do Langley nastoupilo prvních pět matematiček a došlo k oddělení výpočtů od experimentálního výzkumu („matematičky dokážou za dopoledne spolehlivěji spočítat to, co inženýři počítají celý den“).

Připomeňme, že první polovina dvacátého století byla doba, kdy většina žen se starala o domácnost a v jižních státech USA ještě platila pro barevné obyvatele segregace ve veřejném prostoru. V roce 1958 se středisko stalo součástí nově vzniklého Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Autorka uvádí „Skutečnost, že NASA přijímala černošky na pozice matematiček i v době segregace a navíc na americkém Jihu, je zcela v rozporu s naším očekáváním a zpochybňuje mnohé z našich představ o americké historii“. A nejen to, ve společnosti převládal pohled úzce zaměřených ekonomů: „Na slovo vesmír se Langley, zaměřené na letadla, dlouho dívalo s opovržením. Kongres upozorňoval vědce, aby neplýtvali penězi daňových poplatníků na „science-fiction“ a na sny o kosmických letech s lidskou posádkou.“

Při čtení knihy si uvědomíme také proměny společenské atmosféry v USA: „Ať už vesmírné ambice Spojených států působily jakkoli nereálně, vyslat člověka do vesmíru začínalo vypadat jako poměrně snadný úkol v porovnání se snahou posadit černého a bílého studenta do jedné virginské učebny.“ Na pozadí těchto společenských změn, vypráví autorka napínavé příběhy úspěchu v letectví a posléze dobývání kosmu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné