i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Egyptský nůž peseškaf

Nejstarší chirurgický nástroj
 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 532, 2018/9

Českým egyptologickým expedicím se podařilo v Abúsíru objevit několik pozoruhodných předmětů, které se používaly při přípravách mrtvého na život věčný. Pomohly osvětlit některé dosud neznámé souvislosti v pohledu Egypťanů na počátek a konec lidského života.

Život se smrtí kráčel ve starověkém Egyptě vždy nerozlučně ruku v ruce. Oba světy, pozemský i věčný, se bezprostředně prolínaly a také měly své trvalé ručitele. Na jedné straně to byl sluneční bůh Re se svými životodárnými a zároveň spalujícími paprsky, na druhé straně krvelačná i uzdravující lví Sachmeta. Bezpečné vkročení do života, klidné dětství a nastávající spokojený rodinný život měly spolehlivě zajistit mocná ochranná božstva mající podobu žáby (Hekety), hrošice (Tverety) a trpaslíka (Besa). Za samotný vstup do tohoto pozemského světa Egypťané považovali přeříznutí pupeční šňůry, což zajistila bohyně Mescheneta. Ta při tom použila zvláštní kamenný nůž peseškaf, který můžeme považovat za nejstarší známý chirurgický nástroj lidstva a datovat jeho počátky do doby před 7000 lety.

A dítě vyklouzlo do jejích rukou a bylo jeden loket dlouhé, kosti mělo pevné, údy pokryté zlatem a pokrývku hlavy mělo z pravého lapisu lazuli. (Bohyně) mu přeřízly pupeční šňůru, omyly ho a položily na podušku na cihlové (lůžko). Potom k němu přistoupila Mescheneta a pronesla: „Je to král, který bude zastávat královský úřad v celé této zemi.“

Z Příběhu o zrození slunečních králů, Westcarův papyrus, okolo 1700 př. n. l.

Staroegyptská bohyně Mescheneta, jejíž atribut – dvojitý předmět na její hlavě (obr. 1) – byl donedávna záhadný, měla dohlížet na porod, jenž býval v obtížných hygienických podmínkách mnohdy značně riskantní. Novorozenecká úmrtnost byla v Egyptě vysoká; odhadujeme, že nepřežilo každé druhé dítě. Život byl vzácný dar a byl také krátký. Vždyť průměrný věk se u lidových vrstev pohyboval mezi pouhými 20–25 lety, u vyšších společenských vrstev dosahoval 30–35 let. To ovšem nevylučovalo i výjimečně vysoký věk. Spolehlivě například víme, že Ramesse II. byl schopen vládnout 66 let, Pepi II. dokonce úctyhodných 94 let, čímž se navíc přiblížil vysněnému ideálnímu věku 110 let, který se vyzdvihuje ve staroegyptských mravních naučeních.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Archeologie

O autorovi

Břetislav Vachala

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., (1952–2020) vystudoval egyptologii a arabštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Účastnil se archeologických a epigrafických expedic Českého egyptologického ústavu FF UK do Abúsíru. Zabýval se egyptskou filologií, paleografií, literaturou, archeologií a egyptskými dějinami, které též přednášel na FF UK v Praze. Je autorem řady publikací o starověkém Egyptě. Článek o hrách starých Egypťanů je poslední z 27 textů, které od r. 1980 napsal pro Vesmír.
Vachala Břetislav

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné