i

Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Egyptský nůž peseškaf

Nejstarší chirurgický nástroj
 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 532, 2018/9

Českým egyptologickým expedicím se podařilo v Abúsíru objevit několik pozoruhodných předmětů, které se používaly při přípravách mrtvého na život věčný. Pomohly osvětlit některé dosud neznámé souvislosti v pohledu Egypťanů na počátek a konec lidského života.

Život se smrtí kráčel ve starověkém Egyptě vždy nerozlučně ruku v ruce. Oba světy, pozemský i věčný, se bezprostředně prolínaly a také měly své trvalé ručitele. Na jedné straně to byl sluneční bůh Re se svými životodárnými a zároveň spalujícími paprsky, na druhé straně krvelačná i uzdravující lví Sachmeta. Bezpečné vkročení do života, klidné dětství a nastávající spokojený rodinný život měly spolehlivě zajistit mocná ochranná božstva mající podobu žáby (Hekety), hrošice (Tverety) a trpaslíka (Besa). Za samotný vstup do tohoto pozemského světa Egypťané považovali přeříznutí pupeční šňůry, což zajistila bohyně Mescheneta. Ta při tom použila zvláštní kamenný nůž peseškaf, který můžeme považovat za nejstarší známý chirurgický nástroj lidstva a datovat jeho počátky do doby před 7000 lety.

A dítě vyklouzlo do jejích rukou a bylo jeden loket dlouhé, kosti mělo pevné, údy pokryté zlatem a pokrývku hlavy mělo z pravého lapisu lazuli. (Bohyně) mu přeřízly pupeční šňůru, omyly ho a položily na podušku na cihlové (lůžko). Potom k němu přistoupila Mescheneta a pronesla: „Je to král, který bude zastávat královský úřad v celé této zemi.“

Z Příběhu o zrození slunečních králů, Westcarův papyrus, okolo 1700 př. n. l.

Staroegyptská bohyně Mescheneta, jejíž atribut – dvojitý předmět na její hlavě (obr. 1) – byl donedávna záhadný, měla dohlížet na porod, jenž býval v obtížných hygienických podmínkách mnohdy značně riskantní. Novorozenecká úmrtnost byla v Egyptě vysoká; odhadujeme, že nepřežilo každé druhé dítě. Život byl vzácný dar a byl také krátký. Vždyť průměrný věk se u lidových vrstev pohyboval mezi pouhými 20–25 lety, u vyšších společenských vrstev dosahoval 30–35 let. To ovšem nevylučovalo i výjimečně vysoký věk. Spolehlivě například víme, že Ramesse II. byl schopen vládnout 66 let, Pepi II. dokonce úctyhodných 94 let, čímž se navíc přiblížil vysněnému ideálnímu věku 110 let, který se vyzdvihuje ve staroegyptských mravních naučeních.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Archeologie

O autorovi

Břetislav Vachala

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., (*1952) vystudoval egyptologii a arabštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Je členem Českého egyptologického ústavu UK a pravidelně se podílí na organizování jeho archeologických expedic do Abúsíru. Zabývá se egyptskou filologií, paleografií, literaturou, archeologií a egyptskými dějinami, které též přednáší na FF UK v Praze. Je autorem řady publikací o starém Egyptě
Vachala Břetislav

Doporučujeme

Odvrácená strana kojení

Odvrácená strana kojení video

Jan Nevoral  |  1. 8. 2019
O prospěšnosti kojení není pochyb. Mateřské mléko však může obsahovat kromě vysoce žádoucích látek i zdraví škodlivé cizorodé molekuly. Ukazuje...
Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné