Dopad předčasného porodu na ženu

Ad Vesmír 97, 283, 2018/5

Četla jsem článek pozorně, ale nikde v něm není zmínka, jaký psychický dopad má ženou nezaviněný předčasný porod.

Jana Železná, Česká Lípa

Odpověď: Na předčasný porod se nelze připravit, je to velký zásah do života nejen matky, ale i celé rodiny. Po takovém porodu chybí prožitek štěstí a oslavné rituály, ke kterým dochází po běžném porodu v termínu. Rodiče prožívají strach o dítě a současně se topí v pocitech bezmoci a nejistoty. Fakt, že často není příčina předčasného porodu objasněna, vede u mnohých matek k pocitům viny, výčitkám svědomí a otázkám: Proč zrovna já? Mohla jsem udělat něco jinak, aby se to nestalo?

Současně je přítomen neustálý pocit úzkosti a nejistoty z toho, že nikdo přesně neví, jak dlouho bude péče o miminko v nemocnici trvat. U rodičů velmi nezralých dětí se ještě dostavuje další strach – z budoucnosti. Matky také trápí, že nemohou mít dítě u sebe, nemohou se o ně starat tak, jak si v těhotenství představovaly. Je potřeba si uvědomit, že speciální péči potřebují nejen předčasně narozené děti, ale často také jejich rodiče.

Na klinice „U Apolináře“ je postup takový, že pokud ženu přijmeme na oddělení pro riziková těhotenství s očekávaným předčasným porodem před 32. týdnem těhotenství, pak jí automaticky zajišťujeme konzultaci nejen s neonatologem a porodníkem, ale rovněž s klinickým psychologem. Ten pak o ženu pečuje v průběhu hospitalizace a mnohdy i po jejím skončení, kdy matka dochází za dítětem. Pokud už žena překročila 32. týden těhotenství, konzultace s psychologem není automatická. Lze ji však podstoupit, pokud to jako nutné vyhodnotí lékař nebo si konzultaci přímo vyžádá žena. Oddělení neonatologie rovněž spolupracuje s klinickým psychologem, který intervenuje při špatné adaptaci rodičů na zátěžovou situaci, kterou předčasný porod a jeho důsledky bezesporu jsou.

Antonín Pařízek a Šárka Slabá, Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze

Příspěvek byl redakčně krácen.