MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

5 + 2

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 491, 2018/9

V nejnovějším kole startovacích grantů Evropské výzkumné rady (ERC) se mimořádně urodilo. Uspělo hned pět vědců působících v českých institucích a dva další Češi působící v zahraničí.

Matyáš Fendrych z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy bude studovat molekulární fyziologii růstu rostlinných buněk na modelovém příkladu kořene huseníčku. „Rostliny strašně dobře regulují rovnováhu mezi turgorem (tlakem v buňce) a silou buněčné stěny. Buňky kořene mohou měnit intenzity růstu během sekund v odpovědi na různé stimuly a my vůbec nevíme, jak to dělají. Jsou to základní věci, které komunita bere jako černé skříňky, a já je chci otevírat,“ řekl Vesmíru o svých plánech. „Grant mi umožní přilákat dobrého postdoka a doktorandy možná i ze západní Evropy, což je jinak kvůli nízkým platům prakticky nemožné. ERC grant navíc mému výzkumu dává jakýsi punc kvality, což opět může přesvědčit dobrého postdoka nebo doktoranda, že jít do malé začínající skupiny není vědecká sebevražda.“

Ondřej Pejcha z Matematicko-fyzikální fakulty UK se bude věnovat interakcím mezi dvojhvězdami, které významně mění jejich parametry jako hmotnost nebo oběžnou dobu. V některých případech mohou tyto interakce skončit i splynutím dvou hvězd do jednoho exotického objektu. Tyto procesy jsou důležité pro vysvětlení vzniku řady zajímavých objektů, například těsné dvojhvězdy složené z bílých trpaslíků, neutronových hvězd a černých děr.

Kateřina Sam, vedoucí laboratoře multitrofických interakcí v Biologickém centru AV ČR, bude hledat odpověď na otázku, „proč je svět zelený“. V praxi to znamená studium mechanismů, jimiž predátoři regulují populace herbivorního hmyzu, prostřednictvím experimentů s ptáky, netopýry a mravenci v tropických lesích.

Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR bude zkoumat funkční rozmanitost T-lymfocytů. Marek Mráz z Masarykovy univerzity a CEITEC se bude také zabývat imunitním systémem, konkrétně buněčnou signalizací při chronické lymfatické leukemii postihující B-lymfocyty.

Startovací ERC granty získali také ekonom Petr Sedláček, působící na Oxfordské univerzitě, a právník Jan Komárek z Kodaňské univerzity, jinak též předseda České společnosti pro evropské a srovnávací právo.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...